Státní bankrot silně zadluženého Řecka je čím dál pravděpodobnější. Nejdůležitější věřitelé, zejména Německo, už nejsou ochotni zemi poskytnout žádnou další podporu kromě dříve slíbených opatření, uvedl německý list Süddeutsche Zeitung. Španělskou vládu pak požádal o finanční pomoc další zadlužení region Murcia a trhy tak očekávají, že bude nezbytně potřeboval přislíbenou mezinárodní finanční pomoc v plném rozsahu, tedy kolem 100 miliard eur. Výsledek je eskalace napětí na trzích a pád eurodolaru pod hladinu 1,21 USD/EUR až na 1,2083. Dostal se tak pod svůj historický průměr. Euro aktuálními úrovněmi obchoduje na dvouletém dně k americkému dolaru, nejníže od června roku 2010, a vůči japonskému jednu se dostalo po poklesu na 94,35 JPY/EUR na minimum od listopadu 2000.
Intradenní vývoj kurzu USD/EUR (online):
List Der Spiegel předtím uvedl, že Mezinárodní měnový fond (MMF) by se nezúčastnil případné další finanční pomoci pro Řecko. Zdroje z německé vlády podle listu Süddeutsche Zeitung uvedly, že je "nemyslitelné, aby kancléřka Angela Merkelová ještě jednou předstoupila před parlament a požadovala souhlas se třetím balíkem pro Řecko". Německý ministr hospodářství Philipp Rösler již podle agentury DPA nepovažuje ochod Řecka z eurozóny za nemožný. Zdroj agentury Reuters minulý týden informoval, že Řecko se nyní snaží získat překlenovací úvěr, aby mělo peníze na pokrytí státních výdajů až do konce září. Atény jsou od roku 2010 závislé na finanční pomoci ze zahraničí. Země teď spoléhá na další část sjednané pomoci, kterou má slíbenou od Evropské unie a MMF. Atény avizovaly, že s penězi vystačí do srpna, další tranše úvěru od zahraničních věřitelů ale nedorazí dříve než v září.
"V Řecku se objevují snahy o nové projednání a výrazné zpochybnění reformních závazků. Musím říct jednoduše, že to není možné. To je Rubikon, který nepřekročíme," uvedl Westerwelle v rozhovoru pro sobotní vydání německého deníku Bild. Westerwelle zároveň vyzval Atény, aby jasně prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. "Řecko musí nejen říct, že chce zůstat v eurozóně, ale musí také realizovat jasnou politiku reforem a držet se svých závazků," upozornil dále Westerwelle.
V současné době takzvaná trojka mezinárodních věřitelů kontroluje plnění reformních kroků, které Řecko slíbilo výměnou za zahraniční pomoc. Země doufá, že v srpnu a září obdrží 12,5 miliardy eur. Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF se mají vrátit do Řecka 26. července. Podle řeckého premiéra Antonise Samarase odjeli 9. července zástupci trojky z Řecka s tím, že země opět neplní cíle úsporného programu a mělo by přidat v reformách.
Nová řecká koaliční vláda si stanovila za cíl vyjednat změny v úsporných opatřeních. Země chce hlavně prodloužit dobu splnění některých opatření kvůli hlubšímu ekonomickému poklesu, než se čekalo. Poskytnutí více času na splnění cílů by podle Spiegelu znamenalo další pomoc v objemu deset až 50 miliard eur. Mnoho vlád eurozóny však již není ochotných brát na svá bedra řecké dluhy. Kromě toho některé země, jako Nizozemsko a Finsko, chtějí, aby se do pomoci zapojil i MMF, napsala agentura DPA. Ani MMF ale k takovému kroku nemá příliš chuti.
Podle Süddeutsche Zeitung je tak státní bankrot jihoevropské země stále pravděpodobnější, neboť v sanačním programu Řeků se znovu objevila "díra v řádu desítek miliard" eur. Příčinou je podle mnichovského listu dlouhá předvolební kampaň na počátku roku, během níž Řecko přerušilo téměř všechny reformní kroky.
Španělskou vládu žádá o pomoc se splácením dluhů další ze zadlužených autonomních oblastí - Murcia. Předseda vlády regionu Murcia Ramón Luis Valcárcel uvedl, že hodlá požádat o pomoc ve výši 200 až 300 milionů eur, přičemž doufá, že by prostředky mohl získat pro svou oblast už v září. Murcia chce využít nově schválené opatření na pomoc regionům, v rámci kterého je Madrid připraven vynaložit až 18 miliard eur. Pomoc může být poskytnuta jen za dodržení přísných podmínek, a to především snižování rozpočtového deficitu.
Valcárcel řekl, že Murcia formálně požádá o pomoc v září s tím, že očekává, že podmínky stanovené ústřední vládou o peníze budou "velmi těžké". "Nikdo by si neměl myslet, že nám dá peníze jako dárek," dodal. Podle španělského listu El Pais můžou ještě po páteční žádosti Valencie požádat Madrid o pomoc další čtyři autonomní regiony z celkových 17, a to Kastilie-La Mancha, Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Andalusie. Viceprezident regionální vlády Andalusie Diego Valderas ale takové opatření podle listu El Pais vyloučil.
Už v pátek požádala Madrid o pomoc Valencia. Španělská vláda Valencii před několika týdny poskytla úvěr 135 milionů eur na splacení nutných výdajů. "Valencie, stejně jako jiné autonomní oblasti, trpí důsledky nedostatku likvidity na trzích v důsledku hospodářské krize," uvedla ve svém pátečním prohlášení tamní regionální vláda, která musí splatit 2,85 miliardy eur dluhu do konce roku.
V dubnu požádal o pomoc vládu v Madridu i nejbohatší region - Katalánsko. To odpovídá za pětinu španělské ekonomiky. Letos přitom Katalánsko musí splatit dluhy vyšší než 13 miliard eur. Region musí navíc financovat svůj rozpočtový deficit.
Dluhová zátěž 17 decentralizovaných španělských regionů a rostoucí podíl špatných úvěrů v tamních bankách posouvají Španělsko do centra dluhové krize. Všechny regiony ve Španělsku musí letos podle agentury Reuters celkově refinancovat dluhy v celkové výši 36 miliard eur.
Investoři pochybují, že se vládě v Madridu podaří donutit autonomní regiony k větší fiskální disciplíně. To zvyšuje nedůvěru na trzích a je to jeden z faktorů, který způsobil, že riziková přirážka na španělské dluhopisy se v pátek vyšplhala na rekordní maximum od vzniku eurozóny. Výnosy desetiletých španělských dluhopisů se tak nacházejí výrazně nad kritickou hranicí sedmi procent.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk, mediafax, Der Spiegel, Süddeutsche Zeitung, Bild)