Podle zjištění Komise totiž venture kapitálové fondy při získávání finančních prostředků od investorů napříč členskými státy čelí poměrně vysokým nákladům, protože se musí v jednotlivých zemích podrobovat různým právním režimům, jež stanoví speciální požadavky pro výkon jejich činnosti To by mohlo být jednou z příčin, proč trh s venture kapitálem není v Evropě nijak zvlášť rozvinutý, což je patrné zejména v porovnání s USA. Zatímco v USA se venture kapitálové fondy podílejí na financování malých a středních podniků v rozsahu 14 %, v Evropě je podíl tohoto způsobu financování daleko nižší – jde o pouhá 2 %.
Evropské startupy se tak musí téměř výhradně spoléhat na úvěry poskytované bankovními institucemi. To je však po finanční krizi dražší, neboť banky za zvýšené riziko požadují vyšší úroky. Spolu s nedostatečnou nabídkou alternativního financování právě v podobě venture kapitálu tento fakt značně komplikuje podnikání začínajících inovátorů, což konkurenceschopnosti Evropy v globálním kontextu moc nepomáhá.
Jednotná evropská licence
Přestože lze proti závěrům Komise namítat, že zvláštních pravidel regulujících venture kapitálové fondy, kterým by se jejich manažeři museli podrobovat, mezi členskými státy moc není, snaží se chystaná úprava řešit uvedené problémy vytvořením jednotného právního rámce. Tomu však mají podléhat pouze fondy, jež budou zaregistrovány pod označením „evropský venture kapitálový fond“. O něj budou moci zažádat manažeři fondů, jež investují alespoň 70 % obhospodařovaného kapitálu do nekótovaných malých a středních společností bez využití dluhového financování. Označení bude fungovat jako jednotná evropská licence. Jakmile jej manažer venture kapitálového fondu získá, bude moct volně operovat ve všech členských státech bez nutnosti podstupovat další licenční řízení a na základě jednotných veřejnoprávních pravidel. Jejich obsahem budou určité informační povinnosti ve vztahu k investorům a další základní provozní požadavky, nad jejichž dodržováním bude bdít místní orgán dohledu. Zjistí-li přitom jejich porušování, bude moct v krajním případě označení i spolu s výhodami jednotné licence odebrat.
Nepůjde však o natolik přísné požadavky jako v již platné směrnici AIFMD, která se rovněž vztahuje na manažery alternativních investičních fondů, ovšem povinně pouze na ty hospodařící s majetkem nad 500 milionů eur. Chystaná úprava se směrnice AIFMD nijak nedotkne. Nově však vznikne možnost manažerů venture kapitálových fondů operujících s majetkem do 500 milionů eur využít jednotnou evropskou licenci i mimo přísnější právní rámec směrnice AIFMD, zvolí-li režim chystaného„liberálnějšího“ nařízení.
Navrhovaná úprava, jejíž přijetí lze očekávat ještě na konci letošního roku, má ambici povzbudit trh venture kapitálu v Evropě. Mohla by rovněž poskytnout nové investiční příležitosti. To i přesto, že se evropských venture kapitálových fondů budou moct účastnit pouze profesionální investoři (typicky banky) a další úzce vymezené skupiny investorů, jako jsou zejména tzv. byznys andělé. I když oficiální materiály EU připouští možnost přehodnocení tohoto omezení a otevření evropských venture kapitálových fondů širší investorské veřejnosti, zřejmě k tomu nebude důvod, neboť ani neregulované fondy zpravidla retailovým investorům dostupné nejsou.