Ještě nezaschl inkoust na pondělní dohodě mezinárodních věřitelů s Aténami, v jejímž rámci bylo z řeckého dluhu odmáznuto několik desítek miliard EUR, a už to vypadá, že dříve či později bude muset dojít k další „restrukturalizaci“ řeckého dluhového břemene. Ztráty by tentokrát téměř s jistotou měly postihnout i oficiální věřitele, tedy jednotlivé státy eurozóny, napsal list Financial Times. Pozvánka pro soukromé věřitele bude zřejmě vyvěšena v pondělí, odkup povedou Deutsche Bank a Morgan Stanley.
Po několikadenním jednacím maratonu se ministři financí eurozóny dohodli na uvolnění více tranší ze záchranných úvěrů slíbených Řecku. Podrobnější rozbor podepsaných dokumentů však prozrazuje, že schválená opatření na oficiálně ohlášenou redukci dluhu stačit nebudou.
Mezi dojednanými kroky k dalšímu oddlužení figuruje vrácení výnosů, které z řeckých obligací získala Evropská centrální banka (ECB), snížení úrokových sazeb u záchranných úvěrů, prodloužení jejich splatnosti a dobrovolný odkup řeckých dluhopisů za diskontovanou cenu. Ty ale ve skutečnosti sníží předpokládanou úroveň zadlužení v cílovém roce 2020 jen na 126,6 % řeckého HDP, a ne 124 % HDP, jak to oznámili představitelé EU.
Zbylá 2,6 % se budou muset ještě sehnat (seškrtat), avšak rozhodnutí o způsobu jejich nalezení bylo odloženo na později, údajně na dobu, kdy země dosáhne primárního rozpočtového přebytku (tedy až začne státní kasa vydělávat víc, než bude utrácet, a to bez započtení úrokových plateb). To by mělo podle ECB nastat v roce 2014, shodou okolností po parlamentních volbách v Německu, které jsou plánovány na příští rok. Jelikož nejnovější dohoda snižuje úrokové sazby ze záchranných úvěrů na pouhých 50 bazických bodů nad mezibankovní sazbu, jakákoli další redukce téměř s jistotou zasáhne oficiální věřitele z řad členských států eurozóny, uvádí Financial Times.
„Je to něco jako získání odkladu, ale kvůli politickému cyklu v Německu se to úplně nepřiznává. Je to tam, ale existuje to v takové formě, aby Merkelové nemohli přišít, že se k tomu zavázala,“ sdělil britskému deníku nejmenovaný zdroj, obeznámený s průběhem jednání v Bruselu.
Nevyhnutelnosti dalších odpisů si všimla německá opozice, která obviňuje vládu v Berlíně z pokusu o utajení faktu, že ztráty v budoucnu ponesou i daňoví poplatníci. „Odpisu dluhu se nezabránilo, byl pouze odsunut na období po federálních volbách,“ postěžoval si šéf sociálnědemokratické SPD Frank-Walter Steinmeier.
O nutnosti další restrukturalizace svědčí i závazek, který si na eurozóně v pondělí vydobyl Mezinárodní měnový fond. Podle něj musí být v roce 2022 dluh Řecka stlačen „výrazně“ pod 110 % HDP. Harmonogram dosavadních opatření ale počítá s tím, že v roce 2022 bude řecké zadlužení činit 115 % HDP. To znamená, že někde se bude muset vzít dalších 5 %.
Úředníci ECB a Evropské komise zkoumají další možnosti redukce řeckého dluhu, tak aby nebyly překročeny stanovené stropy. V úvahu připadá například poskytnutí většího přístupu k dotačním fondům EU.
Hodně bude záležet i na výsledku dobrovolných odkupů již jednou restrukturalizovaných dluhopisů od soukromých věřitelů. Jejich nominální hodnota je zhruba 60 mld. EUR. Podle pondělní dohody by nákupní cena “neměla přesahovat“ cenu, za kterou se řecké obligace prodávaly na konci seance minulý pátek, tedy zhruba za 29 centů vůči euru. Po úspěšném odkupu všech obligací řeckou vládou by tedy zadlužení státu kleslo o 40 mld. EUR.
Držitelé dluhopisů teď budou pravděpodobně váhat a čekat na lepší cenu, buď v naději na lepší nabídku od Atén, nebo na snižování tržního diskontu. Zatím není vůbec jasné, jak bude odkup probíhat, kdo ho bude financovat nebo kolik na něj bude vyčleněno prostředků.
Restrukturalizované dluhopisy investoři získali výměnou za souhlas s odpisem 100 mld. EUR dluhu na začátku letošního roku (privátní směna dluhu PSI). Jejich splatnost sahá od roku 2023 až do roku 2042. Obvykle se obchodují po větších balících. Jejich držiteli jsou z jedné třetiny řecké banky, z další třetiny řecké fondy a státní agentury, zbytek mají v portfoliích zahraniční investoři. Klíčem k úspěchu bude stanovení optimální výkupní ceny, která bude dostatečně atraktivní pro věřitele a zároveň ne příliš vysoká, aby neohrozila naplánovanou redukci řeckého zadlužení.
"Doufáme, že počátkem příštího týdne, pokud možno již v pondělí, Agentura pro správu veřejného dluhu vydá pozvání ke zpětnému odkupu," řekl činitel řeckého ministerstva financí. Dodal, že hlavni manažerem akce bude Deutsche Bank.
Jedním z návrhů, jak odkup financovat, je půjčit Aténám asi deset miliard eur z evropského záchranného fondu EFSF, což by zemi umožnilo koupit zpět dluhy v nominální hodnotě téměř 30 miliard eur z celkového objemu zhruba 60 miliard eur. Řecký činitel uvedl, že Atény o ceně za odkupované dluhopisy ještě nerozhodly. Navrhovaných 35 centů by mohlo být podle agentury Reuters zlatým dolem pro hedgeové fondy. Ty na trhu kupovaly nové dluhopisy, které banky a další investoři dostali na jaře výměnou za staré dluhy, za zlomek jejich nominální hodnoty. Zahraniční banky navíc vesměs odepsaly hodnotu těchto dluhopisů zhruba na pětinu.
Nejistota ale panuje u řeckých bank a penzijních fondů, které mají tyto dluhopisy v nominální hodnotě téměř 30 miliard eur. Akcie řeckých bank od úterka prudce klesají v obavách, že zpětné odkoupení jim vláda nařídí. "V této chvíli chceme, aby byl odkup dobrovolný," řekl činitel.
Většina analytiků počítá s tím, že jelikož byl odkup vyčleněn jako jedna z priorit, budou se věřitelé co možná nejdéle zdráhat a pokoušet se vymámit na eurozóně co nejvíc, případně hrozit neúčastí v programu.
(Zdroje: FT, Bloomberg, Reuters)