Zmírnění podmínek splácení dluhu a jeho snížení sice Řecku umožní přežívat dalších pár měsíců, země ale urgentně nepotřebuje redukci dluhu, nýbrž hospodářský růst, který by ji dostal z léta trvajícího marasmu, myslí si Charles Dallara, který stojí v čele Institute of International Finance (IIF), mezinárodní organizace sdružující 450 bank, pojišťoven, a dalších finančních institucí. IIF zastupuje soukromé věřitele Řecka.
„Zrovna jsem se vrátil z Řecka, tamní ekonomika je na tom obzvlášť špatně. Zkušenost 35 let, během nichž jsem se zabýval státním zadlužením, mi říká, že bez stabilizace a obratu v reálné ekonomice se zkrátka udržitelnost a stabilita veřejných financí nijak zajistit nedá,“ prohlásil bankéř, který začátkem roku vedl jednání s řeckou vládou o restrukturalizaci řeckých dluhopisů v držení soukromých věřitelů. Výsledkem bylo odepsání 100 mld. EUR řeckého dluhu.
Nejnovější dohoda, do níž spadá vrácení úroků z dluhopisů na účtech Evropské centrální banky (ECB), snížení úroků, prodloužení splatnosti a nabídka dobrovolného odkupu dluhopisů od soukromých věřitelů s velkým diskontem, z dlužné částky umazává dalších zhruba 40 mld. EUR.
Řecké zadlužení momentálně dosahuje 170 % HDP, což je v eurozóně s přehledem nejvíc. Za posledních pět let se ekonomika scvrkla o 25 % a stejně vysoká je nezaměstnanost. V rukách soukromých věřitelů, které zastupuje IIF, je nyní zhruba 30 % řeckého dluhu, zbytek připadá na instituce jako ECB a MMF.
Ačkoliv je země pátým rokem v recesi, vláda musí pod tlakem věřitelů razantně škrtat ve veřejných výdajích a zvyšovat daně. Podle Dallary ale výlučné zaměření na redukci dluhu není správným přístupem. „Pořád se vracíme k těm číslům, která jsou podle mě umělá a odvádí pozornost od skutečnosti, že ať už si stanovíme jakékoli cíle pro poměr dluh/HDP, vše bude záležet na obnovení růstu řecké ekonomiky, ne na tom, jak dluh nakrájíme a rozdělíme,“ tvrdí Dallara.
Problém se prý netýká jen Řecka, ale celé jižní periferie eurozóny. Pokud se Itálie a Španělsko nevzpamatují, dolehne to i na jádrové země jako Německo a Francie. „Je na čase, aby Německo a Francie procitly a uvědomily si rizika toho, že bez pokroku na jižním křídle bude neutěšený stav evropské ekonomiky pokračovat dál. Proto je tak důležité znovunastartovat motory růstu ve Španělsku, Itálii a Řecku, které pak dají impuls celé eurozóně,“ uvedl Dallara.
(Zdroje: CNBC, Reuters, Trading Economics)