Ztráta tuzemské energetiky , odcházející z Albánie, bude nižší, než očekávaných až 200 milionů eur či 5 miliard korun, odhadovaných ratingovou agenturou Moody’s. Uvedl to generální ředitel Daniel Beneš pro HN. Zároveň připustil, že v otázce dodávek uhlí pro elektrárnu Počerady od těžební společnosti Czech Coal by mohlo dojít na joint venture mezi elektrárnou ve vlastnictví a dolem Vršany, ze kterého putují dodávky do Počerad a který je ve vlastnictví Czech Coal.
Beneš potvrdil, že stále vyjednává s albánskou vládou a prodej podnikání v Albánii zpět do jejích rukou označil za jednu z možností. „ I to je varianta. Ale o tom, jaké máme zájemce, bude smysluplné se bavit na konci ledna,“ uvedl Beneš pro HN. Od poloviny ledna může energetika čerpat garance Světové banky ve výši až 1,6 miliardy korun. „Situace už je dost vyhrocená. Mám velkou představivost, ale uvidíme, co se ještě může stát. Stále s albánským státem vedeme jednání. Nechci se proto pouštět to detailů, abych posílal vzkazy do Albánie přes média,“ uvedl v rozhovoru Beneš.
„Myslíme si, že tržní hodnota albánské distribuce by za dané situace měla být blízká nule. Pokud ČEZ veškeré aktivity v Albánii co nejdříve ukončí a skupina albánskou dceru dekonsoliduje, zisky ČEZ by dále utrpět neměly. V souvislosti s odchodem z Albánie odhadujeme, že krom již proinvestovaných asi 4 mld. korun by mohl dodatečný negativní dopad do cash-flow firmy činit další asi 1-2 mld. korun,“ uvedl analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.
Beneš za klíčový problém v Albánii označil regulatorní rozhodnutí. „A regulátor rozhoduje o našich výnosech. Jestliže vás posílá svým rozhodnutím do ztráty, musíte se snažit taková rozhodnutí změnit. Jinak nemá smysl v podnikání pokračovat,“ uvedl Beneš. „Dostali jsme se do stádia, kdy pro nás zůstávat v Albánii nedává smysl. A snažíme se s Albánie odejít tak, aby případné ztráty byly co nejmenší. Někdy je správné rozhodnutí radši odejít dřív než se pokoušet zachraňovat situaci příliš dlouho,“ uvedl Beneš.
Moody’s na konci listopadu vypočetla, že dopad okamžitého odchodu skupiny ČEZ z Albánie by mohl být menší než 200 milionů eur. Pokud by se energetická skupina rozhodla Albánii opustit, musela by odepsat 102 milionů eur za prvotní investici do albánské distribuční společnosti i dalších téměř 100 milionů eur, které dosud do své albánské divize CEZ Shpërndarje převedla, uvedla Moody's. „Úplný odchod by zamezil dalším ztrátám, a ochránil tak její budoucí příjmy,“ dodala. Na druhé straně Moody's konstatovala, že by odchod mohl české energetické společnosti ušetřit další čtyři miliardy korun, které podle svých plánů z roku 2010 hodlal ČEZ během nadcházejících pěti let do své albánské divize investovat.
K jednáním s Czech Coal o dodávkách uhlí pro elektrárnu Počerady Beneš uvedl, že s Czech Coalem firma stále jedná a strany se přibližují dohodě. „Oni mají důl Vršany, my elektrárnu Počerady. A ta situace se musí vyřešit. Buď novou kupní smlouvou, nebo jiným způsobem – že bychom jim čistě teoreticky prodali elektrárnu nebo oni nám důl nebo že by vznikl společný podnik,“ uvedl šéf pro HN. Detaily však Beneš nechtěl prozradit. Preferovanou variantou je však ponechání Počerad a uzavření dlouhodobé smlouvy s CC pro dodávky uhlí do Počerad. "Preferovaná varianta je pro nás dobrá smlouva na dodávky uhlí do Počerad. Náš hlavní byznys je výroba elektřiny. Nemáme tak sebemenší důvod prodávat Počerady a pokud to jenom trochu půjde, budeme je chtít zásobovat.
ČEZ se v příštím roce obejde bez uhlí, které do elektrárny Počerady dodává skupina Czech Coal a v případě nedohody mezi firmami na novém kontraktu při konci původního ke konci letošního roku, bude elektrárna pracovat s nižší účinností, uvedl nedávno pro E15 Vladimír Hlavinka, ředitel divize výroba a člen představenstva ČEZ. Podle Hlavinky by v případě neporačujících dodávek uhlí od Czech Coal elektrárna Počerady pracovala se slabším výkonem, omezeným emisními limity vypouštění oxidů síry. V provozu by byly tři z pěti bloků, každý o výkonu 200 MW. Spalovaly by uhlí z dolů Nástup Tušimice, tedy Severočeských dolů ze skupiny ČEZ.
Třetí záležitostí, kterou ČEZ musí vyřešit, je spor s Evropskou komisí. Podle informací MfD do sporu ČEZ vs Evropská komise opět vstoupil Czech Coal. Společnosti se nelíbí, že ČEZ by se mohl z šetření vyvléknout jen prodejem Dětmarovic. Bruselský antimonopolní úřad se po třech letech vyšetřování chystal ČEZ uložit pokutu za údajné omezování konkurence, ČEZ však navrhl komisi dohodu, že dobrovolně odprodá své uhelné zdroje s kapacitou nejméně 800 MW. Bruselský úřad stále oficiálně dohodu s ČEZ nepotvrdil. Podle zdroje MF DNES byl tlak Czech Coalu v Bruselu velký a tato hrozba byla pro komisaře nepříjemná, a proto se zatím hledá východisko, jak z toho ven. Eurokomisař Almunia dnes uvedl, že Evropská komise stále zkoumá návrh ČEZ na urovnání sporu prodejem některé z elektráren a dohody mezi EK a ČEZ zatím dosaženo nebylo.
(Zdroj: HN, MfD, ČEZ, Bloomberg, Moody's)