Aktualizováno Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie, kterou vyhlásil prezident ČR Václav Klaus, v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Ústavní soud by ji proto prý měl zrušit jako celek. Jako alternativní variantu nabízí městský soud alespoň vyškrtnutí pasáže, která zastavuje některá trestní stíhání, zjistila ČTK z návrhu zpřístupněného na webu Ústavního soudu.
Návrh Městského soudu v Praze na zrušení amnestie nemá ale šanci na úspěch podle odborníků na ústavní právo, které oslovila v anketě čtk. Podle nich ji vláda nemusela předem projednávat, na což míří hlavní výtka návrhu sepsaného soudcem Kamilem Kydalkou. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.
Ústavní soud (ÚS) v úterý obdržel avizovaný návrh Městského soudu v Praze, který směřuje proti části prezidentské amnestie. Konkrétně jde o pasáž zastavující některá trestní stíhání. Jako soudce zpravodaj se návrhem bude zabývat Jan Musil, řekl dnes ČTK šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Musila určil abecední algoritmus, který ÚS využívá při rozdělování kauz jednotlivým soudcům.
Městský soud v Praze před podáním návrhu přerušil projednávání trestní kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského viněného z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun. Jinak by Chvalovského pravděpodobně musel amnestovat.
Na vleklou kauzu zřejmě dopadá sporný článek prezidentské amnestie, kterou prezident Václav Klaus ohlásil v novoročním projevu. Podle amnestie mají soudy a státní zastupitelství zastavit stíhání trvající déle než osm let se sazbou nižší než deset let vězení. Chvalovský byl obviněn již v roce 2001. Městský soud bude nyní s dalším postupem čekat na rozhodnutí ÚS.
Na Ústavní soud se již v souvislosti s amnestií obrátilo 30 senátorů. Požadují zrušit část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání. Jejich stížnost má na starost soudce Vladimír Kůrka, rozhodnutí dosud nepadlo, uvedl Göttinger.
Je možné, že Ústavní soud spojí návrhy senátorů a Městského soudu v Praze ke společnému projednání. Rozhodnout by o nich mělo plénum, tedy sbor všech soudců. Odborníci se však neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává.
Stížnost k Ústavnímu soudu podal už začátkem ledna také aktivista Phillip Janýr. Žádá zrušení amnestie kvůli údajnému rozporu se základy demokratického právního státu.
Pražská vrchní státní žalobkyně Lenka Bradáčová také včera uvedla, že podle ní ústecký konkurzní soudce Jiří Berka nesplňuje podmínky pro udělení prezidentské amnestie. Berkovi totiž podle jejího názoru hrozí za údajně účelové a likvidační konkurzy vyšší než desetiletý trest vězení. To je přitom vedle nejméně osmileté délky trestního řízení hranice pro udělení amnestie.
"V případě, kdy se obviněný dopustil skutků spáchaných ve prospěch zločinného spolčení, se horní hranice trestní sazby zvyšuje o třetinu," citovalo včera Bradáčoovu Právo. Táborská pobočka krajského soudu v Českých Budějovicích Berkovo stíhání již nepravomocně zastavila. Dozorující státní zástupkyně Daniela Smetanová, podřízená Bradáčové, již proti rozhodnutí podala stížnost.
(Zdroj: čtk, ČT, ČRo, Právo)