Navzdory výraznému růstu cen zlata se jeho těžařům v posledních šesti letech jedinkrát nepodařilo dostihnout výkon vzácného kovu. Největší hráči v odvětví teď vystoupili s iniciativou, která jim má pomoci získat zpět důvěru investorů. Chtějí trhu poskytnout lepší, relevantní informace o vývoji produkčních nákladů.
(30,81 USD, -1,44%) Gold a (33,03 USD, -1,46%), dva největší těžaři podle tržní kapitalizace, od letošního roku ve svých výkazech poprvé uvádějí „celkové udržovací náklady“. Průměr obou společností za poslední kvartál loňského roku činil 941 USD na unci zlata. To je výrazně víc než 626 USD na unci v tzv. hotovostních nákladech vykázaných za 3Q12.
Odvětví s ročním obratem 300 mld. USD se v posledních letech velké přízni investorů netěší. Mohou za to předražené akvizice, zpoždění a růst nákladů nových projektů, obrovské odpisy a neustále se zvyšující ceny vstupů, zejména energií a práce. a jeho kolegové z branže se nyní snaží soustředit na stabilizaci marží a udržení růstu produkčních nákladů v rozumných mezích. Zvyšování těžby bude odsunuto na vedlejší kolej.
„Zaměřením se na hrubou marži, místo na čistou či provozní marži si těžaři zlata v posledních 12 letech prokázali medvědí službu,“ říká Joseph Wickwire z bostonské firmy Fidelity Investments, jejíž fond má ve zlatě nainvestováno 2,9 mld. USD. Index S&P/TSX Global Gold Sector, který zahrnuje 55 těžařů, od roku 2007 odepsal 6,9 %. Cena zlata se ve stejném období víc než zdvojnásobila.
Výsledovky dosud ukazovaly hotovostní náklady, jejichž výpočet byl založen na standardu vytvořeném v 90. letech. Takto kalkulované náklady nezahrnují například výdaje na průzkum či odstraňování hlušiny.
I když zlato v posledních letech výrazně zdražilo, jeho těžaři se octli pod tlakem rostoucích nákladů na vstupy. Musí platit vyšší mzdy a utrácet víc za vybavení i suroviny, které sami potřebují. Průměrné hotovostní náklady 10 největších hráčů ve 3Q12 činily 694 USD za unci, o 50 % víc než ve 3Q10. Zlato v tomto období zdražilo v průměru o 35 %. Nyní se jeho kotace pohybují kolem 1610 USD za unci.
„Každý se snažil soutěžit v martýriu nových projektů, které musely být co největší a co nejrychleji hotové,“ komentuje vývoj posledních let Paul Rollinson, výkonný ředitel těžařské společnosti Kinross Gold Corp. Rollinsonův předchůdce byl v srpnu kvůli špatné výkonnosti akcií společnosti propuštěn a stejný osud v loňském roce potkal pět dalších šéfů severoamerických těžařů, včetně výkonného ředitele Gold Aarona Regenta.
Kanadský musel během jednoho roku zvýšit odhad konečných nákladů na otevření dolu Pascua-Lama z 3,6 mld. USD na 8,5 mld. USD. Kinross, taktéž z Kanady, musel odepsat 5,5 mld. USD z aktiv společnosti Red Back Mininig v Mauritánii, kterou za 7,8 mld. USD převzal v roce 2010.
Zatímco těžaři se soustředili na objem produkce na úkor marží, investoři raději vkládali peníze do indexových akcií (ETF) navázaných na zlato bez nutnosti ho fyzicky vlastnit. Hmotnost kovu, který investice do zlatých ETF reprezentují, se od roku 2007 zečtyřnásobila na současných 2530 tun.
Ohledně změny trendu, tedy přesunu prostředků z fondů do těžařských společností, jsou analytici skeptičtí. Poukazují na stále přísnější daňové režimy v řadě států, kde se dobývá, a také na možný obrat v dlouhodobém vývoji ceny zlata.
(Zdroje: Bloomberg, WGC, Reuters)