Německá kancléřka Angela Merkelová se spolu s představiteli spolkových zemí nedokázala dohodnout na postupu, jenž by zastavil nepřetržitý růst cen elektřiny pro koncové spotřebitele. Neúspěch by mohl ohrozit plány Berlína na odklon od jaderné energie směrem k obnovitelným zdrojům. Největší a nejdůležitější evropskou zemi navíc na podzim čekají všeobecné volby, do jejichž průběhu by toto téma mohlo výrazně promluvit.
Federální vláda se spolkovými zeměmi usnesla alespoň na tom, že se ještě v květnu pokusí o nalezení krátkodobého řešení, které by setrvalé zdražování elektřiny zastavilo alespoň pro letošní rok. Dalekosáhlejší změny zákona o obnovitelných zdrojích, které jsou podle energetiků velmi potřebné, byly odloženy na období po volbách.
Stejně jako vlády v celé Evropě, zaskočené ekonomickými dopady zeleného tažení Evropské unie, si německý kabinet už delší dobu láme hlavu nad nalezením schůdného řešení, které by snížilo zátěž pro podniky a domácnosti a zároveň nezlikvidovalo solární, větrné a další elektrárny přežívající jen díky štědrým státním dotacím. Ministr životního prostředí Peter Altmaier dříve navrhl zavést strop pro příplatek za obnovitelné zdroje energie, hlavní položku táhnoucí ceny elektřiny vzhůru. Jeho nápad však vyvolal vlnu nejistoty v elektroenergetice a donutil řadu firem odložit plánované investice. Narazil také na zuřivý odpor spolkových zemí, v nichž byly do nových solárních a větrných kapacit vloženy obrovské prostředky.
Merkelová po skončení včerejšího „energetického summitu“ prohlásila, že dotace na obnovitelné zdroje nebudou sníženy, což má být signálem pro uklidnění investorů. Torsten Albig z německé sociální demokracie (SPD), který na schůzku přijel zastupovat zájmy „větrného“ Šlesvicka-Holštýnska, ústupek federální vlády přivítal.
Dotace pro obnovitelné zdroje energie, zčásti financované spotřebiteli, mají za následek nárůst cen elektřiny pro domácnosti i průmysl. Podle Kolínského institutu pro ekonomický výzkum vzrostly největším podnikům náklady na elektřinu za posledních pět let o téměř 40 %. Tarif pro průmyslové odběratele je v Německu o 15 % vyšší než průměr evropské sedmadvacítky. „Dosáhli jsme prahu bolestivosti,“ tvrdí šéf Kolínského institutu Michael Hüther. Nejnovější data podle něj ukazují, že v energeticky náročných odvětvích už dochází k omezování investic.
A to ještě Německo v roce 2011 zbavilo velké domácí výrobce ve strojírenství, chemickém průmyslu, výrobě skla, cementu a v dalších oborech povinnosti platit "síťový" příplatek, který hradí náklady masivního zavádění obnovitelných zdrojů energie. Německé průmyslové svazy si výjimku prosadily argumentací, že prudký růst cen energie podkope konkurenceschopnost německých firem na zahraničních trzích. Evropská komise teď zkoumá, zda tím Berlín průmyslu neposkytuje skrytou a nedovolenou státní pomoc. Komise vyčíslila celkový objem výjimky za loňský rok na 300 mil. EUR (7,7 mld. korun), což je suma, kterou za průmyslové firmy hradí ostatní spotřebitelé, zejména domácnosti.
Spolkové země, z větší části ovládané opoziční SPD, na summitu neuspěly v prosazení požadavku na daňové úlevy pro spotřebu elektřiny, které by účty zákazníkům odlehčily o téměř 2 mld. EUR. Kancléřka prohlásila, že se vůči slevám na dani staví „skepticky“.
Zdražující elektřina se v Německu pravděpodobně stane zhusta diskutovaným tématem předvolební kampaně. Z průzkumů plyne, že rostoucí ceny jsou trnem v oku voličů a ohrožují zvrátit jejich dosud kladný postoj vůči „energetické revoluci“ ohlášené kancléřkou, v jejímž rámci má být urychlen odklon od jádra a zintenzivněny investice do obnovitelných zdrojů.
Němečtí energetici výsledkem summitu příliš nadšeni nejsou. Rozhodnutí o odložení problému na později podle nich prodlužuje celkovou nejistotu a otázku budoucnosti německé energetiky ponechává nevyřešenou.
(Zdroje: WSJ, ČT24, Bloomberg)