Německo obětí svého úspěchu u obnovitelných zdrojů

Německo je světovou jedničkou ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Roste však riziko toho, že se v této oblasti stane obětí svého úspěchu. Ceny elektřiny totiž v důsledku vyšších nákladů produkce z obnovitelných zdrojů prudce rostou. Němečtí politici se sice snaží o omezení tohoto vlivu, podle naší analýzy ale stále existují významné tlaky na další zvyšování cen elektrické energie. Jejich příčinou je právě pokračující změna ve struktuře německého energetického trhu a posun směrem k obnovitelným zdrojům. V konečném důsledku pak tento proces představuje hrozbu pro konkurenceschopnost Německa jak na úrovni Evropy, tak na úrovni globální.

Graf ukazuje vývoj struktury výroby elektrické energie v letech 2000, 2006 a 2012 (první sloupce ukazují produkci z elektráren na fosilní paliva, druhé z jaderných elektráren, třetí z vodních elektráren a poslední z obnovitelných zdrojů).



Marginální náklad výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v podstatě nulový a její výrobci dostávají významnou podporu. Mohou tudíž prodávat elektřinu za minimální ceny a stále generovat zisky. V prosinci minulého roku tak kombinace silného větru (vysoké výroby elektřiny ve větrných elektrárnách) a nízké poptávky vyvolala pokles spotové ceny elektřiny do záporných hodnot (mínus 48 euro za MWh). Výrobci elektřiny z fosilních zdrojů a jaderných elektráren musí proto volit mezi uzavřením svých kapacit či generováním ztrát.

Výroba z obnovitelných zdrojů také zvyšuje volatilitu na nabídkové straně trhu. Řešením by byly klasické výrobní zdroje, které by byly použity jen v případě nedostatečné nabídky, nebo konzervace elektrické energie. Rozměry potřebných baterií by ale byly příliš veliké a přečerpávací elektrárny se pro málo predikovatelnou produkci z obnovitelných zdrojů nehodí. Protože ceny silové elektřiny leží nízko, není pravděpodobné, že by se budovaly nové kapacity. Spíše se budou uzavírat i ty existující. Příkladem je společnost Trianel, která hodlá zavřít uhelnou elektrárnu, při jejíž stavbě se počítalo s cenami mezi 60 – 80 euro za MWh. Obecně platí, že uhelné elektrárny potřebují pro ziskový provoz ceny ve výši 55 – 60 euro za MWh.

Hlavní tíhu podpory obnovitelných zdrojů nesou domácnosti spolu s malými a středně velkými podniky. Naopak 1550 průmyslových firem na tyto zdroje nepřispívá, aby byla zachována konkurenceschopnost Německa. Koncové ceny pro domácnost jsou ale nyní jedny z nejvyšších v Evropě, což budí vlnu nevole. Politici mohou mluvit o tom, že ceny elektřiny zmrazí. Realita je ale taková, že koncové ceny dále porostou a dolehnou negativně na německou konkurenceschopnost. Bude totiž třeba budovat a dotovat adekvátní zdroje konzervace elektrické energie nebo záložní výrobní zdroje. Navíc bude nutné kompenzovat průmyslové podniky za problémy s dodávkami elektrické energie.

Druhý graf ukazuje vývoj koncových cen elektrické energie pro domácnosti ve vybraných evropských zemích a eurozóně:



(Zdroj: Natixis)