Prodej zlata není prioritou, couvá kyperský ministr financí

Prodej zlatých rezerv v rámci mezinárodního záchranného plánu dohodnutého tento měsíc eurozónou Kypr nepovažuje za svou prioritu. Země stále zkoumá všechny možnosti, jak sehnat peníze nebo uspořit výdaje, a splnit tak svůj díl dohody, řekl agentuře Reuters tamní ministr financí Charis Georgiadis. 

Ministr také poznamenal, že očekává v řádu dnů až týdnů zmírnění režimu kontroly pohybu kapitálu, který země nastolila koncem března v obavách z nekontrolovatelného výběru úspor z bank. Krátce před tím vyšlo najevo, že klienti finančních domů o část svých vkladů mohou přijít. 

Souhlas Kypru s prodejem zlata v hodnotě 400 milionů eur z jeho rezerv vyvolal počátkem tohoto měsíce obavy na trhu, což částečně přispělo k největšímu poklesu ceny zlata za posledních 30 let. I když rezervy Kypru jsou poměrně malé, trhy pohltila obava, že půjde o precedens, jemuž se dříve či později nevyhnou i další země eurozóny, které by mohly být nuceny se takto vypořádat s finančními obtížemi. 

"Uděláme vše pro to, abychom splnili všechny fiskální cíle. Jsem si jistý, že se nám podaří shromáždit částky, které si musíme obstarat," řekl Georgiadis. Jinak by se musely podle něho parametry záchranného plánu předělávat, čemuž se musí zabránit. 

Kypr, který se minulý měsíc ocitl na pokraji bankrotu, musel restrukturalizovat svoje dvě největší komerční banky, což se promítlo do konfiskace většiny nepojištěných vkladů, nad 100.000 eur, což je povinný limit v Evropské unii. Druhá z bank, Laiki, v rámci těchto opatření padla. Oba ústavy byly těžce zasaženy rizikovými investicemi v Řecku. 

O záchranném plánu v hodnotě 23 miliard eur (téměř 595 miliard Kč) pro Kypr, který byl dojednán v eurozóně, bude muset hlasovat parlament, a to navzdory původní snaze ho obejít. 

"Myslím, že parlament uzná, že neexistuje v tomto bodě žádná jiná alternativa," řekl Georgiadis. Připomněl, že parlament většinu záchranných opatření, jako je zvýšení daní pro firmy, snižování výdajů a obecné zvyšování daní, už schválil téměř jednomyslně v příslušných zákonech. 

Součástí projektu je tříletý záchranný úvěr v objemu deseti miliard eur (téměř 260 miliard korun), který má Kypr dostat od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Také v několika zemích platících eurem, včetně Německa, o pomoci hlasují parlamenty. Kypr si ještě vlastními silami musí obstarat dalších 13 miliard eur, ačkoli se původně počítalo jen s více než sedmi miliardami.