Krize dost změnila svět centrálních bank. Zatímco „vyšší aktivita Fedu“ v měnové oblasti je podpořena jeho mandátem – tedy mixem cenové stability a podpory zaměstnanosti, jen na cenovou stabilitu zaměřené centrální banky absolvují na první pohled větší obrat. Jejich snaha „podporovat ekonomiku“ je na první pohled, v porovnání s minulostí, více kontroverzní. Uvedl to v dnešním rozhovoru na Patria.cz bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, který v současné době působí jako hlavní ekonom a zároveň šéf consultingu ve společnosti Deloitte.
Také díky expanzivní politice centrálních bank je podle Niedermayera „ve světě hodně peněz“, což přispívá k mnohdy překvapivě dobrému vývoji akcií. „Nechci ale přitom podcenit ani hypotézu, že restrukturalizace podniků vede opravdu k tomu, že fundamentálně je vysoká cena akcií oprávněná.
Nesmíme také v naší evropské depresi zapomenout, že zatímco my tu bojujeme s recesí, zbytek světa roste,“ dodal ekonom. Upozornil přitom, že takzvaným „tištěním peněz“ centrální banky nedávají peníze vládě, ale pouze odkupují její obligace z trhu, což na míře zadlužení státu nic nemění. „Problémem třeba i naší ekonomiky není měnová politika, ani malé množství peněz v oběhu… a snaha tyto věci dramaticky zlepšit by podle mne nic dobrého nepřinesla,“ podotkl v rozhovoru.
Co se týče fungování a budoucnosti eurozóny, označil se Niedermayer za optimistu a možný scénář, podle něhož by „pohár německé trpělivosti“ přetekl, označil za iracionální. Německo by podle něj v případě návratu k marce či naopak vystoupení většího počtu relevantních zemí z eurozóny bylo značným zhodnocením své měny výrazně poškozeno. Podle ekonoma nelze proces vzniku eura oddělit od celého procesu ekonomické integrace v EU, resp. vzniku společného trhu, jelikož bylo třeba radikálně omezit riziko kompetitivních devalvací. „Nemyslím si ani, že šlo o proces předčasný či nezvládnutý. To co ale nebylo nastaveno správně, byly mechanismy měnovou unii podporující v řadě oblastí (nejen fiskální, ale třeba i dohledu a regulace bank, řešení krizí a podobně),“ řekl Niedermayer na adresu eurozóny.
Dělat rovnítko mezi tím, že evropská ekonomika neroste, a tím, že má euro, je dle ekonoma silně zjednodušené. Česká diskuze o euru by se proto měla oprostit od ideologie i akademického přístupu a měli bychom vycházet zejména z geografické i strukturální reality naší země, která „maximální přičlenění se k jádru EU podle mne jasně podporuje“, uvedl ekonom, který se vyslovil pro odstartování procesu přijímání eura, který trvá v praxi řádově 4 roky, v případě ČR „spíše dříve“. „I přes to, co se v eurozóně děje, je pro nás pobyt mimo euro i dnes více nákladem než přínosem,“ podotkl nakonec Niedermayer.
Kompletní přepis rozhovoru s Luďkem Niedermayerem na Patria.cz si můžete přečíst zde…