Italská vláda schválila balík opatření na podporu ekonomiky potýkající se s vleklou recesí. Reformy, které v sobotu oznámil italský premiér Enrico Letta, počítají mimo jiné s uvolněním tří miliard eur na projekty v infrastruktuře, které by měly vytvořit odhadem 30.000 pracovních míst. Itálie má třetí největší ekonomiku v eurozóně, doléhají na ni však dopady úsporných opatření, která v minulých letech zavedli italští politici v reakci na krizi v eurozóně.
Italská vláda velké koalice v čele s levicovým liberálem Lettou chce podpořit ekonomický růst, aniž by však zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala na základě doporučení Evropské komise. Jejímu šéfovi Josému Manuelu Barrosovi Letta již dříve během soboty slíbil, že Itálie se hodlá držet svého plánu mít rozpočtový deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu, jak EK požaduje od členských států EU.
Asi 600 milionů eur má jít do projektů na zlepšení celostátní železniční sítě. Další stovky milionů eur vláda uvolní na opravy tunelů, mostů nebo školních budov. O více než půl miliardy eur se pak sníží účty za elektřinu, mimo jiné i díky snížení některých daní.
Vláda prostřednictvím dekretu podle agentury Reuters také zmírnila pokuty, které může udělovat organizace dohlížející na výběr daní Equitalia. Univerzitám pak umožnila zaměstnávat větší množství výzkumníků a snížila daně vztahující se na lodě a jachty, aby pomohla oživit průmysl, který zasáhla dřívější úsporná opatření.
Podle premiéra se kabinet znovu sejde ve středu a v pátek kvůli zavedení dalších reforem. Mimo jiné by se měly týkat zjednodušení byrokracie nebo boje s nezaměstnaností mládeže, která nyní přesahuje 40 procent. Celková míra nezaměstnanosti v Itálii se v dubnu vyšplhala na rekordních 12 procent. Ekonomika pak v prvním čtvrtletí roku klesla o 0,5 procenta. Recese se tak prodloužila již na sedm čtvrtletí a je nejméně od roku 1970, kdy se čtvrtletní údaje v zemi začaly zpracovávat.