Zahraniční věřitelé budou příští měsíc tlačit na Řecko, aby přesunulo státní reality na holdingovou společnost se sídlem v zahraničí, kterou bude spravovat eurozóna. Tento krok má podpořit privatizaci v zemi, která zatím zaostává za plánem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení mluvčího záchranného fondu eurozóny ESM. Mluvčí eurokomisaře odpovědného za hospodářskou a měnovou politiku Ollieho Rehna však tyto spekulace odmítl.
Tzv. trojka zahraničních věřitelů, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, se prý plán chystá předložit řecké vládě v září. Nová holdingová firma má být vlastněná Řeckem, její sídlo však bude mimo Řecko, zřejmě v Lucembursku, a budou ji řídit zahraniční odborníci.
"Hlavním bodem je maximalizovat hodnotu státních realit v Řecku tak, že se zatraktivní pro investory," řekl mluvčí ESM. Zdůraznil však, že plán zatím neprojednali ministři financí eurozóny. Podle dohody o záchranném úvěru má ESM vypracovat zprávu o tom, jak by bylo možné získat peníze z realit, které v současnosti nejsou zahrnuté do řeckého privatizačního programu.
Mluvčí eurokomisaře Rehna Simon O'Connor však zprávu popírá. Poznamenal, že privatizační program je jednou z klíčových částí řeckých snah zlepšit své finance a snížit zadlužení a rozhodně musí zůstat v rukou řecké vlády. Přesun programu do Lucemburska či jeho řízení ze zahraničí podle něj nepodporuje ani Evropská komise ani ministři financí eurozóny.
Myšlenka přesunu majetku na holdingovou firmu se sídlem v Lucembursku se poprvé objevila v roce 2011, kdy ji podpořilo Finsko. Lucembursko je cílem mnoha nadnárodních korporací, které využívají místních nízkých daní, a je sídlem mnoha firem vytvořených pro zvláštní účely. Podle úředníků řeckého ministerstva financí by holdingová firma mohla vydávat dluhopisy kryté svým majetkem, které by pak řecká vláda použila na splácení dluhu.
Atény nyní zvažují možný prodej 81.000 státních realit, jejichž odhadovaná hodnota je 28 miliard eur (729,2 miliardy Kč). Vláda má do konce letošního roku vytvořit plán přípravy těchto realit pro jejich využití ke krytí vydaných cenných papírů nebo jejich přímý prodej. Úředníci však odmítají přesunout kontrolu nad státním majetkem do zahraničí, protože by to podle nich problémy země nevyřešilo.
Atény výrazně zaostávají za plánovanými příjmy z privatizace. Země měla do roku 2016 původně získat z privatizace 50 miliard eur. Toto číslo však bylo sníženo na 15 miliard eur. Doposud se zemi podařilo získat pět miliard eur. Důvěryhodností řecké privatizační agentury otřásla zpráva z tohoto měsíce, že vláda propustila jejího šéfa, protože používal soukromé letadlo podnikatele, který koupil státní společnost.