Aktualizováno Zpřesněné údaje potvrdily zvýšení hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí letošního roku, byť o něco slabší, než uváděl první odhad. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP zvýšil o 0,6 procenta, meziročně výkon ekonomiky klesl o 1,3 procenta. Zásadní vliv na vývoj HDP měl zahraniční obchod, jehož kladný příspěvek více než vyrovnal negativní vliv klesajících složek domácí poptávky.
Spotřební výdaje domácností se po dvou kvartálech růstu snížily. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesly o 0,4 procenta. Při stagnaci nezaměstnanosti a reálném poklesu či stagnaci mezd nezbyl prostor na větší utrácení. S obratem ekonomické situace k lepšímu a zmírněním skepse by ale spotřeba domácností mohla brzo opět začít růst.
Na začátku roku to vypadalo, že letos nebude chtít vláda opakovat negativní fiskální impuls, nicméně ve 2. čtvrtletí se vládní výdaje opět snížily, tentokrát o 0,7 procenta v mezikvartálním srovnání. Vliv restriktivní fiskální politiky se navíc promítá i v další složce HDP – tvorbě fixního kapitálu.
Investice nadále strádají. Tentokrát klesly o 1,5 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziročně propadly dokonce o 6 procent., když klesly obě klíčové složky, investice do strojního vybavení a investice do budov a staveb. Mírně kladný příspěvek přinesly zásoby, když se ve srovnání s 1. čtvrtletím zmírnil jejich pokles.
Recese by neskončila, kdyby tomu nepomohl zahraniční obchod. Českou ekonomiku podle očekávání z recese vytáhlo oživení eurozóny, zejména potom Německa. Vývoz zboží a služeb se mezikvartálně zvýšil o 3,6 procenta, zatímco dovoz stoupl o 2,5 procenta.
Na straně tvorby HDP pomohly k růstu ekonomiky zejména průmyslové firmy a banky, kde se hrubá přidaná hodnoty zvýšila nejvýrazněji. V prvním případě o 1,7 procenta, ve druhém dokonce o 6,2 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
Mezera výstupu, tj. rozdíl mezi kapacitami ekonomiky a jejím skutečným výkonem, se mírně snížil. Podle metody produkční funkce aktuálně činí 1,4 procenta, podle Hodrick-Prescottova filtru 2,4 procenta, podle band-pass filtru 1,3 procenta.
Data o vývoji zaměstnanosti a mezd ukazují, že se ve 2. čtvrtletí produktivita práce (HDP na zaměstnance) meziročně snížila o 1,2 procenta. Nicméně náklady práce na jednoho zaměstnance klesly o 1,5 procenta a jednotkové mzdové náklady tedy klesly o 0,3 procenta.
Za celý letošní rok očekávám pokles HDP o 1,0 procento. Ve srovnání s předkrizovým vrcholem v roce 2008 bude letošní výkon ekonomiky o 2,5 procenta nižší. K dosažení předkrizové úrovně dojde patrně až v roce 2015.
