Evropská komise v poslední době vydala několik nezávazných sdělení a doporučení (tj. aktů nelegislativní povahy), jimiž sleduje především posílení boje proti daňovým podvodům a únikům. Významnou pozici mezi nimi zaujímá tzv. Akční plán (plným názvem„Akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům“). Ten obsahuje konkrétní kroky a praktická opatření, jejichž cílem je především zlepšení výběru daní u všech členských států.
Celkem Akční plán popisuje 34 legislativních i nelegislativních opatření. Některé již se realizují, s jinými se počítá až ve vzdálenější budoucnosti – i proto je Akční plán nastaven až do roku 2020.
Komise chce především zlepšit spolupráci mezi správci daně jednotlivých členských států. Chce se věnovat i podvodům souvisejícím s DPH. V této oblasti byla poměrně nedávno, konkrétně v červenci 2013, schválena směrnice umožňující členským státům přijmout okamžitá opatření odchylující se od práva EU s cílem vypořádat se s rozsáhlými podvody s významným a nenapravitelným finančním dopadem, mezi nimiž čelní místo zaujímají tzv. kolotočové podvody (carousel frauds). Směrnice v tomto směru jako opatření členského státu proti daňovým podvodům předvídá možnost zavedení režimu přenesení daňové povinnosti – tzv. revers charge. Tento režim namísto obecného pravidla platného napříč EU, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění má poskytovatel plnění, zavádí povinnost přiznat a odvést daň naopak příjemci zdanitelného plnění. Zjednodušeně řečeno, v režimu reverse charge plátce DPH poskytující plnění vystaví daňový doklad bez uvedení výše DPH. Namísto toho v něm však uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno. Toto opatření však mohou členské státy zavést maximálně po dobu devíti měsíců. Přenesená daňová povinnost není ale úplnou novinkou, neboť členské státy ji ve stanovených oblastech mohly zavést již dříve. V České republice se tak přenesená daňová povinnost uplatní v případě zdanitelných plnění týkajících se dodání zlata, šrotu a odpadu, při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v případě poskytování stavebních prací. Tento režim zavedla Česká republika v souladu se směrnicí o DPH na neomezenou dobu. Zavedení režimu reverse charge nad rámec povolených oblastí je však novinkou. Dle všeho jej tak bude možné dočasně uplatnit i při zdaňování pohonných hmot, kde se podvody na DPH vyskytují snad nejčastěji a v jejichž případě Česká republika neúspěšně požádala Komisi o udělení výjimky na jeho zavedení již v roce 2010. Na druhou stranu však výše uvedené časové omezení hrozí tím, že jakékoli opatření bude ve výsledku pouhým výkřikem do tmy, zejména za předpokladu, že se Komise bude stavět negativně k opětovnému povolování případného opatření.
Evropské DIČ na scéně
Evropská komise se rovněž rozhodla zřídit fórum EU pro DPH, v rámci něhož je umožněno zástupcům velkých, středních i malých podniků vést dialog s finančními úřady ohledně praktických přeshraničních aspektů správy DPH. Cílem je efektivnější výběr této daně. Ve střednědobém horizontu se pak uvažuje o zavedení evropského daňového identifikačního čísla (Taxpayer Identification Number - TIN), které by členským státům pomohlo překonat současné problémy s řádnou identifikací všech daňových poplatníků účastnících se přeshraničních transakcí. Zavedení evropského DIČ má za sebou zatím fázi veřejné konzultace ukončené v květnu tohoto roku.
Iniciativy Evropské komise jsou zaměřeny i vně EU. Členským státům EU Komise doporučila, aby vytvořily blacklist tzv. daňových rájů a přijaly vůči těmto zemím příslušná opatření.
Za zajímavý prvek Akčního plánu lze považovat závazek Evropské komise vypracovat Evropský kodex daňového poplatníka. Jeho smyslem má být přispět k efektivnějšímu výběru daní. O přijetí a znění kodexu již byla uspořádána veřejná konzultace za účelem zjištění názorů zájmových skupin.
V neposlední řadě Evropská komise vyjádřila svou podporu využívání praktických nástrojů IT u všech typů daní všemi členskými státy, a to za účelem výměny informací a zvýšení transparentnosti. Mezi tato opatření lze zahrnout spuštění aplikace “TIN on EUROPA”, což je online modul pro kontrolu DIČ, rozšíření sítě EUROFISC umožňující rychlou výměnu informací o spáchání podvodu týkajícího se DPH i přímých daní či podporu vhodného využívání programů FISCALIS a CLO.
Vše výše uvedené je však pouhým zlomkem opatření, s nimiž Akční plán počítá. Je proto jisté, že si Evropská komise naplánovala poměrně ambiciózní úkol na několik let dopředu. Zda a případně jak velkou část se jí však skutečně podaří realizovat, ale bude velkou měrou záviset i na podpoře ostatních evropských orgánů a zejména pak na spolupráci členských států. Velkou podporu Evropské komisi v boji za lepší správu daní a vymýcení nekalých daňových praktik poskytl v nedávné době Evropský parlament, o čemž se přesvědčíme v další části článku.