Hornické odbory vyzvaly vládu, aby co nejdříve zrušila vládní usnesení z roku 1991 o územních limitech těžby a prolomila limity těžby hnědého uhlí na Mostecku. Zdůraznily, že pokud se limity neprolomí, ohrozí to až 8 tisíc pracovních míst. Pro prolomení limitů se už vyslovil premiér v demisi Jiří Rusnok a před ním také prezident Miloš Zeman. Ekologové a zástupci dotčených obcí se staví proti. Podle pravděpodobného příštího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by o limitech měla rozhodnout příští vláda.
Vládní usnesení z počátku 90. let by podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) Jana Sábela měla zrušit ještě Rusnokova vláda v demisi. "V každém případě by to měla být tato vláda, tato vláda není politická, měla by rozhodnout systematicky o tom, co republika potřebuje. A hnědé uhlí republika zcela jistě potřebuje," řekl ČTK Sábel.
Odboráři tvrdí, že zachování limitů by připravilo o práci 8000 lidí. Nezaměstnanost na Mostecku se v současné době pohybuje kolem 14 procent. "Mělo by to za následek další zvýšení nezaměstnanosti a na ni navázených negativních jevů jako jsou trestná činnost, sociální nepokoje a růst extremistických nálad," doplnil Sábel.
Proti snahám prolomit územní limity těžby uhlí demonstruje dnes v centru Ústí nad Labem asi stovka lidí, oponuje jim podobný počet horníků, které na protiakci přivezly autobusy. Obě strany se zaručily za pokojný průběh akce, nechtějí vyvolávat konflikty, řekl ČTK vedoucí územního odboru Policie ČR Vladimír Danyluk.
Rusnok minulý týden na Mostecku řekl, že jeho vláda se bude limity těžby zabývat. Vládní usnesení, které chrání obce před rozšířením těžby, považuje za překonané a "vyčpělé", obce podle něj dostatečně chrání horní zákon. "Samotné limity, usnesení vlády, jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. My se celou situací budeme zabývat včetně limitů," řekl v Mostě Rusnok.
Podle mluvčí vlády Jany Jabůrkové zůstává stanovisko premiéra stále stejné, ale prolomení limitů těžby je primárně otázkou na ministerstvo průmyslu a obchodu, které musí vládě předložit příslušný materiál. Mluvčí ministerstva Jana Dronská ale ČTK sdělila, že se zatím nepřipravuje žádný konkrétní materiál ohledně možného rušení limitů. "Vyhodnocujeme všechny aspekty tohoto případného kroku v kontextu hospodářské a ekonomické situace a rozvoje kraje," uvedla.
Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) Rusnokova slova přivítal. Podpora prolomení limitů je i součástí koaliční smlouvy mezi KSČM a ČSSD, které v Ústeckém kraji společně vládnou. "Jsme pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí, ale je všude stanoveno, že za podmínek, že se těžaři musí s obcemi vyrovnat a v tu chvíli s tím obec musí souhlasit, nebude to žádné vyvlastňování," řekl dnes ČTK Bubeníček.
Ohradil se proti nim naopak Sobotka, podle něhož by tak vážné a strategické rozhodnutí neměla dělat vláda, kterou nikdo nevolil a která nemá důvěru. Věc, o níž prý zatím vyjednávací týmy možných koaličních partnerů nediskutovaly, by měl posoudit až příští kabinet v souvislosti se surovinovou politikou a energetickou koncepcí Česka.
"V sociální demokracii se na toto téma ještě diskutuje, přirozeně naše krajská organizace v Ústeckém kraji podporuje prolomení limitů," řekl Sobotka ČTK. V některých regionech panuje ale odlišný názor, dodal. On sám se chce rozhodovat i podle toho, jestli příští vláda bude mít ambici rozšířit Temelín. "Pokud by z nějakého důvodu k tomu rozšíření v Temelíně nedošlo, tak nepochybně potřeba další těžby uhlí bude ještě naléhavější, než je dnes," uvedl.
O prolomení limitů usilují především těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl v dubnu řekl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na 3000 lidí, dalších 5000 pracovních míst by bylo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.
Odpůrci prolomení limitů jsou i zástupci Horního Jiřetína a Litvínova, tedy obcí, kterých by se těžba bezprostředně dotkla. Podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta (SZ) by prolomení limitů znamenalo zhoršení životních podmínek v Ústeckém kraji, zhoršení životního prostředí a nulový rozvoj pro dotčené obce. Starosta Litvínova Milan Šťovíček (nez.) se obává také odlivu mladých vzdělaných lidí a poklesu cen nemovitostí.
O územních limitech těžby podrobněji:
Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.
Podle údajů z loňské publikace České geologické služby skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století. Autoři knihy přitom vycházeli z odhadu, že za hranicemi limitů je kolem 900 milionů tun vytěžitelného uhlí.
Zrušení limitů by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž povrchového dolu ČSA na Mostecku. Hrana těžební jámy by se rovněž dostala jen několik set metrů od okraje Litvínova. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v drtivé většině odmítli rozšíření těžby v referendu, které se konalo v únoru 2005. V prosinci 2006 vypsalo referendum na toto téma i město Litvínov. Také v něm se obyvatelé vyslovili pro zachování limitů, ale hlasování nebylo kvůli nízké účasti platné.
Proti zrušení limitů vystupuje řada ekologických organizací. Pokud by se těžební limity prolomily, přišly by podle hnutí Greenpeace o své domovy minimálně 2000 lidí v Horním Jiřetíně a Černících. Dalších 28 měst a obcí by ztratilo ochranu před rozšiřováním dolů a ohroženo by bylo zdraví až 27 tisíc obyvatel Litvínova.
O prolomení limitů usilují především těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl letos v dubnu řekl, že prolomení limitů pro lom ČSA by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na 3000 lidí, dalších 5000 pracovních míst by fungovalo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.
Pro zrušení limitů se při své návštěvě Ústeckého kraje koncem října vyslovil prezident Miloš Zeman. Podle něj by bez prolomení limitů mohlo přijít o práci až 8500 lidí. Rozšířené dobývacího prostoru by navíc podle hlavy státu snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.
Premiér v demisi Jiří Rusnok během své návštěvy Mostecka 21. listopadu prohlásil, že vládní usnesení o těžebních limitech považuje za "vyčpělé a překonané", a nevyloučil jeho zrušení. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) Rusnokovo vyjádření přivítal. Naopak starosta Litvínova Milan Štovíček označil premiérova slova za "podraz na obyvatele Ústeckého kraje". Rusnoka kritizoval i stínový ministr životního prostředí za ČSSD Vladimír Špidla, podle něhož premiér svým vyjádřením překročil mandát své vlády.
(Zdroj: čtk, ČT)