Řada vyspělých zemí bude muset použít finanční represi, vyšší inflaci, kapitálové kontroly či přímo restrukturalizaci dluhopisů, aby zvládly ustát břemeno dluhu, které si na sebe nakupily. Tvrdí to nová zpráva dvou známých ekonomů, kteří už dříve varovali před neudržitelnou výší veřejného dluhu a jeho podceňovanými dopady na hospodářský růst.
Rozsah dluhů západních zemí je takový, že všeobecně rozšířená úsporná opatření na zdolání problému stačit nebudou, myslí si Carmen Reinhartová a Kenneth Rogoff z Harvardské univerzity, kteří zprávu vypracovali na objednávku Mezinárodního měnového fondu. Politici i centrální bankéři podle nich nadále přeceňují vyhlídky světové ekonomiky.
„Je jasné, že vlády by měly zacházet opatrně s domněnkou, že růst samotný bude schopen krizi ukončit. Místo toho se vlády vyspělých zemí ekonomik rostoucí měrou začnou obracet k receptům, jež byly dosud vyhrazeny rozvíjejícím se ekonomikám a jež ne tak dávno uplatňovaly vyspělé ekonomiky samotné,“ uvádí se v dokumentu.
Autoři připomínají, jak bylo vyhlašování platební neschopnosti rozšířené ve 30. letech minulého století, zejména v případě dluhopisů, které evropské státy vydaly americkým finančním ústavům v průběhu první světové války. „Kolektivní amnézie“ vedla k současné nezodpovědné politice, která v některých případech riskuje zvýšit náklady oddlužení.
Evropa podle dvojice ekonomů staví svoji hospodářskou politiku na mylném předpokladu, že k normálnímu růstu se lze vrátit s pomocí kombinace úspor, trpělivosti a růstu. „Domnívají se, že nemusí aplikovat standardní nástroje rozvíjejících se ekonomik, včetně restrukturalizace dluhu, vyšší inflace, omezení kapitálových toků a významné finanční represe,“ stojí ve zprávě s tím, že přesně tyto metody byly v minulosti evropskými státy používány k zmírnění dluhového břemene.
Reinhartová s Rogoffem se výzkumem veřejného zadlužení a jeho dopady na hospodářskou politiku a na dlouhodobý růst zabývají delší dobu. Jejich široce citovaná práce z roku 2010 zjistila, že velmi vysoké hladiny dluhu dosahující 90 % HDP jsou vleklou brzdou hospodářského růstu, která často působí dvě desítky let a déle, a že kumulativní cena může být ohromující. Později tyto údaje používali vlivní představitelé eurozóny v debatách o nutnosti zavést úsporná opatření. Loni v dubnu skupina ekonomů z University of Massachusetts ukázala, že ve výpočtech vlivného paperu se objevuje matematická chyba. Reinhartová a Rogoff sice toto pochybení přiznali, odmítli ale tvrzení, že data vybírali selektivně. Na nosném tématu výzkumu se podle nich odhalením špatných výpočtů nic nezměnilo.
Hrubý dluh vlád v poměru k HDP by podle odhadů MMF měl letos vzrůst na 95,3 % v eurozóně a 109,2 % ve Spojených státech. Zatímco v rozvinutých zemích činí průměr zadlužení 109,5 % HDP, v rozvíjejících se ekonomikách dosahuje pouhých 33,6 % HDP. Reinhartová s Rogoffem odhadují, že stávající veřejné zadlužení centrálních vlád se blíží dvousetletému maximu.
„Vzhledem k historickému vývoji veřejných a soukromých dluhů je těžké si představit, že pět let trvající krize bude vyřešena bez použití explicitní restrukturalizace,“ uvádí duo ekonomů.
(Zdroje: CNBC, MMF)