Všichni dobře víme, jaký dopad má recese a boom na naše bankovní účty. Co ale náš pocit spokojenosti? Rovnice by měla být jasná: Recese = smutek, boom = spokojenost. Je to ale trochu složitější. Výzkum totiž ukazuje, že ti, kteří ukončí školu během recese, jsou v delším období spokojenější než ti, kteří školu skončili během boomu. Zatímco ti první jsou rádi, že mají práci, ti druzí přemítají o tom, zda by nemohli mít ještě lepší místo. Emily Bianchi z Emory’s Goizueta Business School to přirovnává k tomu, když jsou bronzoví medailisté spokojenější než ti stříbrní. Zde se zase projevuje to, že ti druzí se trápí, že nevyhráli zlato. Ale držitelé bronzových medailí jsou rádi, že nezůstali na čtvrtém místě.
Podobné úvahy souvisejí i s daleko důležitější otázkou: Znamená více peněz větší spokojenost? Jan-Emmanuel De Neve a Michael Norton, profesoři z London School of Economics a Harvardu zkoumali data za posledních 40 let z více než 150 zemí. Konkrétně jim šlo o možný vztah mezi nemocemi a ekonomickým cyklem. Zjistili, že naše spokojenost je dvakrát až osmkrát citlivější na recese. Jinak řečeno, recese bolí daleko více, než kolik dobrého pocitu v nás vyvolává ekonomický boom. Jde o jeden z nerozpoznaných nákladů recesí, u kterého ale není jasné, proč vlastně existuje?
Popsanou asymetrii lze možná vysvětlit tím, čemu ekonomové říkají averze ke ztrátám. Lidé totiž vnímají ztráty daleko citlivěji než zisky, což prokázal Daniel Kahneman Amos Tversky. Extrémním příkladem je Řecko: Jeho produkt vzrostl mezi lety 1981–2008 o 50 %. Spokojenost mezi Řeky se ale zvýšila o 5 – 10 %. Když přišla recese, nejenže spokojenost klesla na počáteční úrovně, ale pak se dokonce dostala na nejnižší úrovně v historii.
Zdroj: The Atlantic