Minulý týden jsme byli svědky silných výprodejů napříč světovými trhy. Změnu sentimentu může mít na svědomí více faktorů, proto přinášíme stručný seznam nejdůležitějších z nich, které mají navíc potenciál ovlivňovat dění i v příštích týdnech.
Ebola
Už dávno neplatí, že ebola děsí pouze obyvatele severní Afriky. Pacienti s krvácivou horečkou byli diagnostikováni v USA (Dalas) i v Evropě (Španělsko). Světová zdravotnická organizace pak vydala varování, že ebola může na severu Afriky vést až ke zhroucení některých států. Strach z šíření nemoci doléhá na aerolinky a přeshraniční spolupráci zejména s nejvíce zasaženými státy (Libérie, Siera Leone, Nigérie). Kontrolu vybraných letů od tohoto týdne zahájí také česká letiště.
Ze strachu z (šíření) eboly těží společnosti vyrábějící desinfekční a čistící prostředky. Například americká firma Clorox posílila za 6M o 7 % (a to navzdory výplachu z minulého týdne) s tím, jak se zvýšily tržby z prodeje desinfekčních prostředků o 28 % v uplynulém měsíci.
ISIS
Extrémisté z Islámského státu již několik měsíců okupují značnou část Iráku a také Sýrie, kde válčí o město Kobani, ležící na hranicích s Tureckem. USA a další země bojují proti ISIS cílenými leteckými útoky, turecká armáda přímou pozemní intervenci zatím odmítá. Postup ISIS způsobil novodobý exodus statisíců uprchlíků, kteří utíkají před islámskými radikály (hlavně do Turecka). Táhnoucí se konflikt již dnes pozornost trhů tolik nepřitahuje, navzdory skutečnosti, že se bojuje v oblasti důležité pro těžbu ropy. Jako podstatnější se jeví geopolitické následky probíhajících bojů a potenciální prosakování bojů do ceny ropy.
QE
Mezi USA a Evropou, resp. EMU se začínají rozevírat nůžky v nastavení měnových podmínek. Americký Fed končí s nákupy dluhopisů a připravuje se na novou fázi utahování šroubů měnové politiky. Otázkou zůstává, jak dlouhé bude mezidobí od ukončení QE a prvním zvýšením sazeb. Trhy proto bedlivě sledují každé vyjádření členů Fedu, které by mohlo odhalit načasování prvního růstu sazeb (zvyšování sazeb obecně akciím neprospívá, protože se snižuje jejich relativní výnosnost).
ECB naopak na svém předposledním zasedání sazby nečekaně snížila na nová historická minima, oznámila navíc nákupy jednoduchých ABS a odstartovala též program TLTRO. Boj ECB s nízkou inflací však zatím příliš úspěšný není, a proto je stále ve hře i zahájení klasického QE, tedy odkup dluhopisů. Politiku ECB nereflektuje pouze eurodolar a cenné papíry, ale rozdílné názory na řízení monetární politiky se dostávají i do politického diskursu. Německo, zejména kvůli historické zkušenosti s hyperinflací po WWI, tradičně usiluje o šetření v oblasti fiskální politiky a staví se kriticky k případnému evropskému QE. Naopak Francie a částečně také periferní země eurozóny preferují větší uvolněnost fiskální politiky, kterou nově podporuje i samotná ECB. Otázka využití nestandardních nástrojů ECB tedy vstupuje do politické arény, což většinou nevětší nic dobrého.
Dluhopisy evropské periferie
Silné výprodeje minulého týdne byly doprovázeny prudkým zvýšením rizikové marže u dluhopisů periferních zemí EU/EMU. Zejména výnos řeckých dluhopisů vystřelil po spekulacích, že řecká vláda by mohla v příštím roce opustit záchranný program MMF a EU a začít své dluhopisy prodávat přes trh. Tento nápad se ukázal jako silně nepravděpodobný, když se výnos 5Y vládního bondu minulý týden téměř zdvojnásobil až na úroveň 8 %. Se zhoršujícími se čísly přicházejícími z evropského průmyslu dochází k utlumování růstové dynamiky EU a v této situaci mohou být nové aukce státních dluhopisů (evropské periferie) rizikové.
Sankce proti Rusku
Rizikem nejen pro trhy a akciové tituly jsou také sankce Západu uvalené na Rusko kvůli jeho postupu na Ukrajině. Rusko v reakci zavedlo proti-sankce (například zákaz dovozu ovoce a zeleniny) a obchodní výměna mezi Ruskou federací a EU se tak značně zkomplikovala. Na sankce nejvíce reagoval ruský rubl, který vůči dolaru od začátku roku odepsal 20 %. Postižena je také ukrajinská ekonomika, která by měla v tomto roce klesnout o 6 %.
Levná ropa
Cena ropy (typu Brent) od počátku roku propadla o více než 22 % a aktuálně se pohybuje na úrovni 85 dolarů za barel. Levná ropa činí vrásky zemím exportujícím černé zlato (primárně Rusku, Venezuele, Nigérii, Bahrajnu, Ománu a Saudské Arábii), na druhou stranu její nízká cena zlevňuje náklady firmám i spotřebitelům.
V případě ruského hospodářství by při ceně 90 USD za barel mohlo dojít k poklesu ruské ekonomiky o 0,4 % (v příštím roce), při ceně 80 USD/barel by ruská ekonomika oslabila dokonce o 1,7 %.
Korekce na akciových trzích
Minulý týden jsme byli svědky prudkých výprodejů napříč světovými trhy. Akcie oslabily na všech hlavních trzích a dnešní obchodování se zatím odehrává také v záporném teritoriu. Na scénu se vrátila volatilita, když index VIX minulý týden poskočil až k hranici 31 b.
Investory často sledovaná technická úroveň 200denního průměru se u indexu S&P 500 nyní nachází nad trhem a je otázkou, zdali pokles z minulého týdne byl pouze krátkodobou korekcí, nebo začátkem změny trendu. Americké akcie jsou totiž na historických maximech a investoři již delší dobu nějakou formu korekce očekávají. Graf ukazuje pětiletý vývoj indexu S&P 500 a 200denního průměru, přičemž období, kdy trh poklesl pod 200D MVA, byla spojena s akciovým propadem.
Snížený globální růst
Mezinárodní měnový fond vydal na začátku října novou prognózu, ve které snížil odhad globálního ekonomického růstu pro příští rok na 3,8 % z 4 %. Tento rok by mělo světové hospodářství připsat 3,3 %. Obavy vyvolává také kondice čínské ekonomiky, která je zodpovědná za většinu poptávky po světových komoditách. Čínský stimulační balíček se zatím nejeví jako příliš účinný a je pravděpodobné, že čínské hospodářství poroste pomaleji, než naplánovaným 7,5% tempem. Zítra budou zveřejněny údaje o čínském HDP za 3Q14 a odhady analytiků (agentura Bloomberg) počítají s 7,2% meziročním růstem.