Katalánci čím dál hlasitěji volají po nezávislosti. Během víkendu více než 2 miliony z nich v neoficiálním hlasování podpořily návrh na odtržení katalánské části od Španělska. Celkově se tak k separátnímu kroku podle předběžných údajů kladně vyjádřilo více než 80 % hlasujících.
Neoficiální hlasování (tedy pouze orientační) se v minulém týdnu pokoušel suspendovat vrchní soud Španělska s tím, že je v rozporu s právním řádem. I proto se k výsledkům sluší dodat, že je jejich vypovídací hodnota zkreslena s ohledem na pravděpodobný malý zájem opozitních voličů, kteří k neoficiálnímu hlasování o odtržení nedorazili.
Na druhou stranu se přece jen ukázala silná touha velké části katalánského obyvatelstva o deklaraci vlastní svrchovanosti. Pohled na čísla to poměrně zřetelně dokazuje. Katalánská populace představuje 7,5 mil. obyvatel, z čehož pouze 5,4 mil. z nich má volební právo. Podle odhadů by po sečtení všech hlasů měl počet příznivců separace, kteří dorazili k volebním urnám, vyšplhat na 2,25 mil. To znamená, že již teď má na otázku katalánské svrchovanosti kladný názor více než 40 % k volbám oprávněným obyvatel.
Výsledek případných oficiálních voleb?
Teď se podívejme na možný výsledek oficiálních voleb. První věcí, kterou je třeba zmínit je skutečnost, že k volbám zpravidla nechodí plný počet oprávněných voličů. Z dat IDEA (Institute for Democracy and Electoral Assistance) je patrné, že volební účast ve španělských parlamentních volbách za posledních 34 let dosahuje v průměru 73,5 %. V případě, že by se obdobná účast opakovala i v hlasování o nezávislosti Katalánska, celkový počet voličů by dosáhl necelých 4 mil. To by s ohledem na výsledky ve víkendových neoficiálních volbách (zhruba 2,25 mil. voličů pro odtržení) dávalo velkou naději schválení odtržení od Španělska.
Pro výsledek případného hlasování o separaci tak bude zcela klíčová volební účast. Dá se totiž předpokládat, že občané, kteří se ve víkendovém referendu trmáceli k urnám, aby podpořili neoficiální výsledek, tak spolehlivě učiní i v případných oficiálních volbách. I proto můžeme odhadnout, že pokud k volbám nedojde alespoň 83,3 % oprávněných voličů (4,5 mil.), nezávislost Katalánska bude takřka určitě úspěšně odhlasována.
Nic z toho však aktuálně není na pořadu dne. Madrid již několikrát deklaroval, že španělské ústavní právo nenabízí možnost rozdělení státního území. Prozatím se tak pohybujeme v rovině spekulací. I přesto nelze katalánský víkendový akt přehlížet. Přece jen v něm více než 2 mil. lidí vyjádřilo svou nechuť ze současného politického a ekonomického uspořádání španělského státu. Jen stěží tak lze za „rozumný“ označit přístup španělského premiéra Mariana Rajoye, který k volbám poznamenal, že „nebudou mít žádný efekt“. Ačkoliv narážel především na faktickou skutečnost, že k odtržení nedojde, měl by možná ve svých slovech zaujmout poněkud vstřícnější postoj. Je to totiž právě Katalánsko, které přispívá do španělského rozpočtu největším dílem – pramení z něj 18,8 procenta HDP Španělska.
Celkově se tak projevuje naivní postoj španělských politiků, kteří s ústavním právem v ruce a vlastní touhou udržet španělskou zemi pohromadě stupňují svým (možná dokonce i oprávněným, avšak politicky nerozumným) přístupem vyhrocenou situaci. Ano právně stále mají převahu, a dokud o ní nepřijdou, jakékoliv formě nezávislosti mohou úspěšně bránit. Katalánci jsou však připraveni své zájmy chránit a přístup španělských politických špiček v nich jen zvyšuje touhu najít skulinky, jak je prosadit. Neoficiální víkendové volby pak naznačily, že pokud takovou skulinku najdou, šanci „vyrvat se ze španělského područí“ s největší pravděpodobností kladně odhlasují…