Uprchlíci jako ekonomická příležitost

Příliv uprchlíků bude mít bezpochyby i makroekonomické důsledky, a to jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Pro německou ekonomiku by měl představovat příležitost. Z krátkodobého hlediska by mělo dojít zejména k poptávkové stimulaci. Každý z uprchlíků by měl dostat podporu ve výši 11,79 eura na den, k tomu dodatečné služby včetně ubytování a lékařské péče. Celkový výdaj na jednoho uprchlíka by se tak mohl pohybovat kolem 800 – 1000 eur měsíčně (tedy 9 600 – 12 000 ročně). To znamená, že vládní výdaje by se zvedly o 7,7 – 9,6 miliard eur, což odpovídá 0,2 – 0,3 % nominálního produktu. Tento odhad předpokládá, že jiné výdaje se naopak nebudou snižovat a německá vláda je podle všeho skutečně ochotna financovat popsané výdaje snížením plánovaných rozpočtových přebytků.

Příliv uprchlíků také změní situaci na německém trhu práce. Pokud uprchlíci skutečně získají azyl, budou mít na tento trh volný přístup. V roce 2014 se na udělení azylu čekalo v průměru 7 měsíců a schváleno bylo 32 % žádostí. Během prvních 7 měsíců letošního roku to bylo 37 %. Letos by tak podle našich hrubých odhadů měl být udělen azyl asi 183 000 uprchlíkům. S předpokládanou participací ve výši 55 % by to znamenalo 100 000 žadatelů o pracovní místa, což představuje asi 0,2 % počtu zaměstnaných lidí v Německu. Situace na německém trhu práce je nyní napjatá a nově příchozí mají velkou šanci na získání pracovní pozice. Platí to zejména o lidech s vyšší kvalifikací, kteří ovládají základy němčiny. Po práci je vysoká poptávka a podle některých indikátorů nebyla potřeba nových zaměstnanců u německých firem nikdy vyšší, než je tomu dnes.

Pro německou ekonomiku představují uprchlíci příležitost i z hlediska dlouhodobého růstu a udržitelnosti veřejných financí. Demografický vývoj v Německu je jedním z nejhorších v Evropě, míra porodnosti klesla na hodnotu 1,4, očekávaná dálka života se prodlužuje a podle oficiálních projekcí by mělo docházet k prudkému poklesu počtu obyvatel. Ten by do roku 2060 měl dosáhnout 16 %, a to by se promítlo i do velikosti populace v produktivním věku. Zde by měl pokles dokonce dosáhnout 25 %. Ekonomické důsledky takového vývoje jsou evidentní: Nižší růst, nižší příjmy do důchodového systému a systému zdravotní péče, nižší daňové příjmy, nižší spotřeba.

Příliv uprchlíků a žadatelů o azyl může mít i negativní důsledky, které by se projevily zejména růstem stínové ekonomiky. K tomu by se mohl přidat tlak na snížení mezd v segmentu pracovních pozic pro lidi s nižší kvalifikací. Data ale naznačují, že velikost stínové ekonomiky v Německu dlouhodobě klesá, příčinou je pravděpodobně popsaná situace na trhu práce. Ekonomické studie pak ukazují, že vliv imigrantů na mzdy bývá zanedbatelný. Celkově se tedy domníváme, že zmíněná rizika by v Německu neměla hrát významnou roli.

Zdroj: Natixis