Rakouský kancléř Werner Faymann v rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že Viktor Orbán se mýlí, když tvrdí, že za současnou uprchlickou krizi nese svůj díl zodpovědnosti i Německo. Pravda je podle něho opačná a Angela Merkelová „ukázala velký smysl pro zodpovědnost“. „Na rozdíl od většiny zemí EU Německo, Rakousko a Švédsko chápou, že řada uprchlíků prchá před válkou. Orbán je tím, kdo jedná nezodpovědně, když každého uprchlíka považuje za uprchlíka ekonomického. Pokud je dává do vlaků s tím, aby odjeli někam jinak, vyvolává to vzpomínky na nejtemnější období, kterým si Evropa prošla,“ řekl Faymann.
Podle kancléře není pravděpodobné, že by humanitární přístup lákal do Evropy další a další uprchlíky. Samo Rakousko ale nečekalo, že v něm zažádá o azyl tolik lidí. Faymann v této souvislosti poukazuje na to, že „podle dohod z Dublinu má Maďarsko chránit vnější hranice EU, zajistit agendu týkající se uprchlíků a posoudit jejich právo na azyl“. „Do Maďarska přišlo doposud asi 150 000 lidí, Orbán má ale v příslušných střediscích místo jen pro pár tisíc. Ti, kteří jdou dál, říkají, že nedostali téměř nic k jídlu a dostalo se jim velmi špatné lékařské péče,“ řekl kancléř. Návrhy na přijetí kvót podle něho přišly příliš pozdě, on sám je navrhoval už v roce 2013, ale „všichni byli proti, dokonce i Německo“.
V současné době se podpora kvótám zvyšuje, ale stále není jistá podpora většinová. „Země jako Maďarsko se chovají, jako kdyby dublinské dohody fungovaly, Orbán buduje plot na hranicích se Srbskem, ale neříká, kam by lidé s právem na azyl měli vlastně jít,“ tvrdí kancléř. Podle jeho názoru zároveň není možné, aby byli uprchlíci a jejich lidská práva děleni podle toho, jakého náboženského vyznání jsou. Podle některých odhadů by do Evropy v následujících několika letech mohlo přijít asi 7,5 milionu lidí, což představuje 1,5 % celkové populace. „Nikdo mě zatím nepřesvědčil, že bychom to nebyli schopni zvládnout. Samozřejmě, že lidi bez práva na azyl musíme poslat zpět. Systém ale bude fungovat jen v případě, že budou zavedeny kvóty,“ míní Faymann.
„Ti, kteří proti kvótám protestují, by neměli trpět falešným pocitem jistoty. Pokud nebudou otevřeni kompromisu, měli bychom se snažit kvóty prosadit většinovým hlasováním. Stejně tak bychom ale měli uvažovat o sankcích. Ty by mohly mít formu omezení přístupu ke strukturálním fondům, ze kterých těží všechny země východní Evropy,“ tvrdí rakouský kancléř. Podle jeho názoru se v předchozích letech řešil zejména problém „ekonomický a sociální“ a Rakousko spolu s Německem při jeho řešení vykazovaly velkou solidaritu. Do fondů EU platí více, než z nich získávají. Nyní je ale třeba řešit problém „humanitární nerovnosti“ a ti, kteří při řešení nejsou solidární, by měli čelit sankcím. Faymann se domnívá, že Německo během finanční krize v eurozóně reagovalo s příliš velkým zpožděním. „Naopak nyní německá kancléřka Angela Merkelová reaguje na uprchlickou krizi rychle a správně.“
Maďarský ministr zahraničních věcí na tento rozhovor reagoval s tím, že Faymannovy poznámky jsou „nesmyslnými pomluvami, které nejsou hodny evropského politika 21. století“. Současná maďarská vláda se brání zavedení kvót, které by řídily rozmístění uprchlíků v EU. Viktor Orbán také tvrdí, že uprchlíci z muslimských zemí představují pro maďarskou společnost hrozbu. Szijjarto se domnívá, že Faymann vede proti jeho zemi kampaň a živí ekonomické sny migrantů, čímž znemožňuje dosažení konsenzu mezi evropskými zeměmi.
Autory jsou Horand Knaup and Christoph Schult.
Zdroj: Der Spiegel