Jadwiga Staniszkis je ve věku 73 let považována za velkou dámu polské politické scény. Je o ní známo, že hovoří rychle a hodně a že se hlavně nebojí těch, kteří jsou právě u moci. Jako mladou ji tato vlastnost během vlády komunistů dostala do vězení. Proti vládě ale hovoří i dnes, 27 let poté, co komunismus padl. Tato profesorka sociologie se dokonce stala jednou z nehlasitějších kritiček současné národně-konzervativní vlády, kterou ovládá Jaroslaw Kaczynski. Ten v ní sice nezastává žádnou oficiální pozici, je ale považován za člověka, který má na její činnost rozhodující vliv. Staniszkis jej dlouho podporovala a dokonce prohlásila, že „možná jde o nejinteligentnějšího politika v Polsku“. Dnes ale hovoří o tom, že chce monopolizovat moc.
Kaczynski dnes ovládá státem vlastněná média a oslabil moc nejvyššího soudu. Po celé zemi se objevují protesty proti jeho politice, kterou časopis Polityka dokonce nazývá pučem. Kritika zaznívá i z Bruselu a EU, ale to Kaczynski ignoruje. Snaží se dostat pod svou moc i další státní složky a může se v tom spoléhat na většinu, kterou má jeho strana v parlamentu. Nejde mu ovšem jen o kontrolu nad ministerstvy a soudním systémem. Pod jeho vedením by se měl změnit samotný způsob, jak se stát stará o občany a posunout se směrem k autokracii.
Odborník v oblasti práva Rafal Stankiewicz hovoří o tom, že v Polsku nyní existují dvě na sobě nezávislé linie práva. První z nich byla schválena Ústavním soudem, druhá byla prosazena vládní stranou. Výsledkem je úpadek vlády práva v celé zemi a právní chaos. Soudy nevědí, jaké právní normy mají používat a jakou váhu jejich rozhodnutí budou mít. Kaczynski je s tímto stavem pravděpodobně spokojen a dává najevo, že kompromis je pro něj nepřijatelný. Prostě jen čeká na to, až vyprší mandát jeho oponentům a pak je nahradí svými lidmi.
Kaczynského strana Právo a spravedlnost PiS má v parlamentu pohodlnou většinu, není ale dost velká na to, aby prosadila ústavní změny. Soudy jsou ale paralyzovány a Kaczynski tak může dosáhnout svého i bez změn legislativy. Komisař pro lidská práva Adam Bodnar tvrdí, že lidé jsou v současném prostředí bezbranní. Jedním z klíčových rysů Kaczynského politiky je přitom jeho přesvědčení, že revoluce roku 1989 nebyla úplná a na významných pozicích tak zůstává plno bývalých komunistů, kteří ovšem změnili své názory jen naoko. O jejich odstranění se pokoušel už dříve, ale Ústavní soud mu v tom zabránil. Nyní má cestu otevřenou.
Opoziční politici se domnívají, že PiS se také bude snažit o omezení vlivu místních samospráv. V řadě velkých měst vládnou populární politici, kteří nejsou členy PiS, jsou ale závislí na penězích z federální pokladny a to chce PiS využít. A mohla by dokonce být schopná manipulací s volebními zákony, včetně změn volebních okrsků tak, aby to vyhovovalo jejím kandidátům. Podobnou metodu využil Viktor Orbán v Maďarsku. Polityka dokonce hovoří o tom, že PiS by mohla schválit protiteroristický zákon, který by jí umožňoval perzekuci opozičních stran. Už nyní Kaczynski obviňuje své oponenty z toho, že jsou ruskými agenty.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Poláků nepodporuje PiS v jejím boji s Ústavním soudem, ale obecně tuto stranu podporuje asi 38 % voličů. Jde většinou o mladé lidi, zatímco ti starší, kteří žili už během vlády komunistů, si jsou vědomi toho, jakou hodnotu mají občanská práva. U lidí mladších 30 let je pak členství v EU považováno za samozřejmost. PiS se také snaží využít nespokojenosti mladých s jejich životním standardem a například slibuje, že průměrná mzda se do 15 let dostane na standard běžný v západní Evropě.
Staniszkis zná Kaczynského už několik desetiletí a ten podle jejího názoru „nerozumí západnímu konceptu suverenity, který využívá řadu kontrolních mechanismů“. Tyto mechanismy mají přitom bránit tomu, aby došlo k „diktátu většiny“. Kaczynski je dokonce jejím bývalým studentem a podle ní mu jde o získání absolutní moci. „Připomíná to Putinův přístup k vládnutí,“ říká socioložka.
Autorem je Jan Puhl.
Zdroj: Der Spiegel