Britové dnes rozhodují v referendu o tom, zda zůstat v Evropské unii nebo odejít. Brexit, navzdory průzkumům mírně favorizujícím variantu, že obyvatelé Spojeného království nakonec upřednostní členství v EU, však stále visí ve vzduchu. A na Brexit či „Bremain“ na trzích houfně sázejí spekulanti. Potenciální Brexit v současnosti bezpochyby představuje největší riziko pro světovou ekonomiku, v evropském geopolitickém kontextu však není rizikem zdaleka jediným.
Globální trhy v tomto klíčovém „brexitovém“ týdnu velice citlivě reagovaly na sebemenší výkyvy průzkumů veřejného mínění před dnešním tolik očekávaným referendem. Reakce trhů tak rozptýlily jakékoliv iluze, že by případné rozhodnutí Britů vystoupit z řad Evropské unie způsobilo na trzích něco jiného než těžký finanční šok s možnými dalekosáhlými politickými i ekonomickými dopady. Miliardář George Soros dokonce varoval, že Brexit by mohl spustit takový propad libry, který by překonal i černou středu z roku 1992, kdy britská měna oslabila o 15 procent.
Hrozba Brexitu skutečně není zdaleka jediným politickým rizikem, kterému nyní evropské trhy čelí. I když dnes Britové odhlasují, že v EU zůstat chtějí, úleva, kterou takové rozhodnutí trhům přinese, bude mít možná krátkého trvání. Dalším testem pro Evropskou unii budou bezpochyby víkendové volby ve Španělsku. Ačkoliv se patová situace v jihoevropské zemi vinou Brexitu drží stranou zájmu médií, Španělé míří k volebním urnám již podruhé za posledních šest měsíců. Neschopnost sestavit vládu po prosincových volbách měla ovšem alespoň ve španělském případě překvapivě malý dopad na jižanskou ekonomiku, která zaznamenává po období hluboké krize relativně silné oživění.
Další neprůkazné volby by však investory mohly slušně vynervovat a posílit obavy o schopnost Španělska dokončit reformy daňového systému nebo trhu práce, které by dle obecného názoru mohly pomoci ke snížení schodku veřejných financí aktuálně na úrovni zhruba 5 procent tamního HDP. Bohužel to zatím právě na další nerozhodný výsledek voleb ve Španělsku vypadá, současné předvolební průzkumy poukazují na podobný výsledek jako v prosinci loňského roku a ve hře tak zůstává možnost, že Španělé možná budou brzy volit potřetí.
Politická rizika spojená se Španělskem jsou však téměř nicotná ve srovnání s rostoucími nástrahami v dalším jihoevropském státě EU – Itálii. Tamní hnutí 5 hvězd, které je výrazně vyhraněné vůči současnému politickému zřízení v Itálii, zaznamenalo minulý víkend neuvěřitelná vítězství ve volbách starosty Říma a Turína. Šok na italské politické scéně způsobilo právě to, že středopravicoví voliči raději než Demokratickou stranu premiéra Renziho, podpořili právě hnutí 5 hvězd. To vše před říjnovým referendem o reformě italské ústavy, ze kterého Renzi udělal referendum o svém setrvání ve funkci. Dva roky trvající vláda současného italského premiéra jak se zdá platí za lenivé ekonomické oživení po osmi letech stagnace. Navíc v době, kdy italský bankovní systém má co dělat, aby se vypořádal se špatnými úvěry a veřejný dluh se drží na velmi vysoké úrovni, by trhy přijaly Renziho případnou porážku značně negativně. A otázky ohledně italské politické stability by byly nasnadě.
Itálie sice v říjnu nebude rozhodovat přímo o odchodu z EU, nicméně pro Evropu bude v sázce skoro stejně tolik, jako v případě referenda o Brexitu. Objevují se názory, že případný Brexit by mohl výrazně oslabit postavení Švédska a Dánska a Denexit či Swexit ba dokonce i Nethexit by mohly následovat. Další geopolitické nástrahy na starém kontinentě však trhy mohou začít trápit až od pátku. Tedy pokud Velká Británie zvolí „Bremain“ a neopustí EU.
Zdroj: WSJ, CNBC