Světové centrální banky by se měly snažit sladit svá měnová opatření, aby zabránily "destabilizujícím vedlejším následkům" plynoucím z rozdílného tempa hospodářského růstu v jednotlivých zemích a regionech. Na výroční konferenci o centrálním bankovnictví to dnes v portugalské Sintře prohlásil šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. K dopadům vystoupení Británie z Evropské unie se nevyjádřil.
Draghi mluvil o negativních následcích rozdílné měnové politiky, mezi něž patří výrazné fluktuace měnových kurzů a silné výchylky v kapitálových tocích, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. "Měnová politika nevyhnutelně vytváří i destabilizující vedlejší efekty, zvláště při rozdílném vývoji ekonomického cyklu," citovala Draghiho agentura Reuters.
Rozvíjející se tržní ekonomiky zažily v posledních letech několik vln zesíleného kolísání měn a kapitálových toků, zejména v souvislosti se zpřísňováním měnové politiky v USA a následným odlivem dolarů z jejích trhů. To obnovilo volání po globální koordinaci měnové politiky jednotlivých zemí, což ale centrální bankéři neslyší rádi, protože to může podkopat jejich nezávislost.
Podle Draghiho není zřejmě nutná formální koordinace, centrálním bankám ale může pomoci neformální slaďování. Šéf ECB tím myslí "sdílenou diagnózu základních příčin aktuálních problémů" a "sdílený závazek zakládat naše opatření na této diagnóze".
Referendum, v němž Britové minulý týden hlasovali o odchodu z EU, dopadlo i na program konference v Sintře. Pořadatelé zrušili středeční panelovou diskusi šéfů ECB a centrálních bank USA a Británie poté, co účast kvůli naléhavé domácí situaci odřekl guvernér Bank of England Mark Carney a po něm i šéfka amerického Fedu Janet Yellenová.
Zdroj: ČTK, RTRS