Během americké prezidentské kampaně se z úst politiků opakovaně ozývá, že Spojené státy nejsou Finskem, Norskem ani jinou evropskou zemí. Zdá se, že je to evidentní, ale „američanství“ musí být Američanům neustále vtloukáno do hlavy zejména poté, co Bernie Sanders naznačil, že by se jejich země mohla něčemu přiučit v severoevropských státech. Například v oblasti příjmové nerovnosti, poskytování zdravotní péče či mateřské dovolené. Třeba Marco Rubio na to reagoval s tím, že „Sanders je velmi dobrým prezidentským kandidátem... ale pouze ve Švédsku“.
Americkou identitu definují slova jako svoboda, příležitost, nezávislost. Problém spočívá pouze v tom, že jejich neustálé opakování není spojeno s reflexí toho, nakolik jde o americkou výjimku. Anu Partanenová ve své nové knize „The Nordic Theory of Everything: In Search of a Better Life“ tvrdí, že příležitostem a svobodě se nyní daří mnohem více právě v severských zemích, tedy ve Švédsku, Dánsku, Norsku, Finsku a Islandu. Zároveň však vyvrací názor, že by tyto země byly nějakým rájem na zemi.
Partanenová je na první pohled neobvyklou nositelkou podobných názorů. Z rodného Finska se totiž přestěhovala do USA, kde nedávno získala občanství. Právě její vlastní zkušenosti ji ale vedou k přesvědčení, že země jako Finsko dnes dělají pro naplnění amerického snu více než samotné Spojené státy. Ve své knize se konkrétně zaměřila na to, co může moderní společnost udělat, aby podporovala svobodu a příležitosti. Tvrdí, že severské vlády to činí tím, že poskytují sociální služby, které americká vláda neposkytuje. Ukazují na to podle ní obrázky z běžného života Američanů. Ptá se například, zda „svoboda znamená zůstávat v zaměstnání, které nesnáším, protože jinak bych ztratila zdravotní pojištění? Je nezávislostí život z partnerova příjmu ve chvíli, kdy musím odejít z práce, abych se starala o malé dítě? Je příležitostí závislost na rodičích či úvěrech v případě, kdy chci dostudovat univerzitu? Znamená naplnění amerického snu obrovskou nálož stresu?“
Podle Partanenové nabízejí země jako Finsko příležitosti, o kterých se v USA jenom hovoří. Lidé ve Finsku, Norsku či Dánsku mají v současné době mnohem lepší možnost dostat se ve společensko-ekonomickém žebříčku výše než jejich rodiče. „Spojené státy nejsou Finskem a to je pro ně v určitém smyslu špatná zpráva,“ píše autorka. Podle ní už celá řada studií ukazuje, že v severských zemích existuje mnohem vyšší společenská mobilita než ve Spojených státech, a to částečně i z důvodu vysoké příjmové nerovnosti, která v USA panuje.
Nathan Heller z The New Yorker je ale toho názoru, že v některých oblastech je lepší se Finsku nepodobat. Severská definice svobody je podle jeho mínění jiná než americká. V zemích jako Švédsko se klade důraz na omezování rizik. V USA je ale pohled opačný a zdůrazňuje se osobní zodpovědnost za rizika, která podstupujeme. Když jsem se Partanenové ptal, proč žije v USA, když si Finsko vede tak výjimečně dobře, odpověděla, že jí Spojené státy od malička imponovaly tím, že v nich lze jít svobodně za svým snem. Následně ovšem zjistila, že za posledních třicet let se znatelně změnily jak Spojené státy, tak severské země.
„Domnívám se, že problém Spojených států tkví v tom, že vláda je tam přítomná všude, ale zároveň nenabízí základní služby, které jsou významné a které by zlepšily životy všech. Americký model v podstatě stále spoléhá na podporu rodiny. Já svou rodinu miluji, stejně jako každý jiný, a neříkám, že její podpora je špatná. Takový model byl ale vhodný v době, kdy lidé žili více pohromadě. Ekonomika je dnes ale velmi globalizovaná a liší se od toho, jak vypadala dříve. Pokud se v takové situaci stále spoléháme zejména na rodinu, přináší to problémy. Domnívám se, že v této souvislosti je lepší severský přístup k lásce. Ta je podle nás skutečná pouze v případě, že lidé jsou na sobě nezávislí a jsou si rovni. Není pak taková potřeba skrývat některé věci, nepanuje tolik nevraživosti,“ říká Partanenová.
Autorka také poukazuje na studii, kterou nedávno zveřejnily The . Podle jejích závěrů jsou bezdětní Američané šťastnější než ti, kteří děti mají. V jiných zemích, včetně těch na severu Evropy, je tomu ale naopak. Proč? Podle studie jsou příčinou faktory jako placená dovolená či podpora v době nemoci. Právě ty vysvětlují, proč jsou Američané šťastnější bez dětí. Jde o „logistické problémy“, které se mohou zdát málo významné. Ony ale určují kvalitu dennodenního života a tudíž je nelze ignorovat.
Zdroj: The Atlantic