Eskalující konflikt na Krymu a americké prezidentské volby toho mají společného více, než by se při zběžném pohledu mohlo zdát. Mezi hlavní společné faktory patří Vladimir Putin a velká ignorance faktů. Rusko viní Ukrajinu z toho, že podporuje teroristické útoky zaměřené na destabilizaci Krymu. Ruská FSB například informovala, že úspěšně eliminovala ukrajinskou zpravodajskou službu, která se prý měla pokusit o několik teroristických úroků, kvůli nimž zemřel jeden člověk z FSB. Podle některých názorů by podobné dezinformace mohly Rusku nakonec dokonce posloužit k tomu, aby opět zaútočilo na Ukrajinu.
Podobně se Rusko chovalo, když v roce 2014 zabralo Krym a následně rozjelo vojenskou kampaň na východní Ukrajině. To se Kremlu s použitím propagandy podařilo vykreslit jako občanskou válku. Tento úspěch by ho nyní mohl vést k pokušení jej zopakovat. Podobné pokusy o přepisování historie přitom nejsou ničím novým. Hannah Arendt ve své úvaze z roku 1967 nazvané „Pravda a politika“ uvádí jeden hezký příklad: Francouzský státník George Clemenceau byl na sklonku svého života dotázán, co budou historici psát o první světové válce. Politik prý odpověděl, že nemá zdání, ale „určitě nebudou psát, že Belgie provedla invazi do Německa“. Arendt to ovšem komentuje se slovy, že Clemenceau neznal umění přepisování historie. To, co mu připadalo jako absurdní, je ale používaným nástrojem politiky.
Jak na Krymu, tak během amerických prezidentských voleb jsou všechna fakta zpochybňována a je jim přiřazována rozdílná interpretace. Donald Trump splétá různé úvahy týkající se národní bezpečnosti Spojených států a ty se hodně podobají tomu, jak uvažuje Kreml. Na počátku se novináři a politici domnívali, že pokud budou v souvislosti s Trumpovými výroky poukazovat na pravdu a skutečná fakta, Trump se srovná a „normalizuje“. Ukázalo se však, že ten je vůči faktům naprosto imunní. A nikdo není v souvislosti s jeho matením zranitelnější než východní Evropa, která má za sebou dlouhou historii ohýbání faktů a lží.
Trumpovy zmatené názory a jeho mlžení leží na stejné úrovni jako manipulace, které ruským jednotkám umožnily průnik na Ukrajinu. Vývoj na Krymu ukazuje, že výmysly a propaganda nejsou omezeny pouze na oblast médií, ale mají velmi reálné dopady. Je tak vypovídající, když Trump ohledně Putinovy politiky vůči Ukrajině říká: „No, určitým způsobem na Ukrajině přítomen je. Já tam ale nejsem, je tam Obama. Ona celá tahle část světa je v chaosu a může za to Obama přes všechnu moc a sílu, kterou podle vás má on a NATO.“
Autorkou je Linda Kinstler.
Zdroj: Politico