Lubomír Stoklásek dovedl Agrostroj mezi největší dodavatele montážních celků pro světové výrobce kamionů a zemědělské techniky. Bez spokojených zaměstnanců by to ale podle něj nešlo.
Pelhřimovská společnost Agrostroj je dnes jedním z největších výrobců dílů pro světové značky kamionů, jako jsou DAF, Volvo, Scania, či zemědělských a užitkových vozidel jako Krone, John Deere nebo Claas.
Před dvaceti lety byla přitom firma těsně před krachem. Tehdy do ní ovšem vstoupil majitel Humpoleckých strojíren Lubomír Stoklásek a pozvedl ji na dnešní světovou úroveň. Tím, jaký má tento vizionář přístup k podnikání, ale i k zaměstnancům a jejich vzdělávání, by se dal bez rozpaků přirovnat k novodobému Tomáši Baťovi.
Patria Online: Do Agrostroje jste jako majitel Humpoleckých strojíren vstoupil v roce 1997. V jakém byl tehdy podnik stavu?
Tehdy to byla klasika: špinavá, černá díra. Lidi tu chodili s hlavou dolů, byli naprosto bez sebevědomí. Celé to bylo takové ucourané prostředí. Navíc tu bylo hodně kostlivců ve skříni, o kterých jsme nevěděli, zbývalo v podstatě šest měsíců a firma by šla do konkurzu.
Tehdy měl Agrostroj 1130 lidí, obrat 500 milionů a dělalo se většinou na sklad, protože nebylo kam vyvážet. My v současné době máme obrat pět miliard, export nám činí 98 procent a pracuje u nás 2200 zaměstnanců. Dnes máme nejlepší technologické zázemí v Česku a jsem přesvědčený, že v evropském měřítku v této branži patříme mezi 30 procent nejlépe vybavených firem.
Patria Online: Jak jste se dostali k takovým firmám, jako je John Deere, DAF nebo Scania?
Díky referencím. Dnes už máme celkem 22 významných obchodních partnerů, kteří jsou na předních pozicích ve svých oborech, a to buď na evropském, nebo celosvětovém trhu. Pro každého z nich vyrábíme na samostatných linkách, takže kdyby přijeli lidé například z DAF
nebo Scanie, tak si ty linky mohou prakticky řídit sami.
Podle hodnocení našich zákazníků jsme největší univerzální kooperant v Evropě. Zpracováváme například 52 tisíc tun oceli, což je 14 kamionu každý den. Po Škodě Auto jsme největší zpracovatel plechu v České republice a s nárůstem nové kapacity půjdeme z těch 52 tisíc tun výhledově na 75 tisíc tun za rok.
Patria Online: V portfoliu máte ale i vlastní výrobu. Ta tedy funguje zvlášť?
Klíčová je pro nás kooperační výroba, kterou máme rozdělenou na zemědělskou techniku a užitková vozidla. Podíl je ze zhruba 50 na 50, a to hlavně z důvodu sezonnosti, která v zemědělském strojírenství bezesporu je. V oblasti zemědělské techniky vyrábíme finální výrobky nebo montážní celky pro samochodné sklízecí stroje, stroje pro sklizeň píce a přípravu půdy.
Oblast užitkových vozidel se dále dělí na kamiony a autobusy, stavební techniku, manipulační a jeřábovou techniku. Stále si však držíme i vlastní výrobní program, a ač to není tak známé, tak Agrostroj patří mezi čtyři největší výrobce čelních nakladačů pro traktory v Evropě.
Patria Online: Ten nárůst kapacity vám zajistí nová hala, kterou stavíte zde u Pelhřimova?
Tu jsme loni dostavěli a jde o největší výrobní halu postavenou po revoluci. Má 65 tisíc metrů čtverečních, v současné době už tam máme 40 procent výrobních kapacit obsazených a k tomu další rozjednané projekty. V horizontu dvou let by se ta hala měla výrobou naplnit ze sta procent.
Patria Online: Na podobných investicích je založená vaše spolupráce s bankami?
Ano. Naší bankou, která nás provázela kontinuálně od začátku, byla ČSOB. Já osobně s ní spolupracuji přes 20 let a myslím si, že to funguje velmi dobře. V začátcích to někdy bylo složitější, protože hospodářské výsledky nebyly vždycky takové, jako jsou dnes. Ale v bance byli osvícení šéfové jako třeba Petr Knapp a další, kteří viděli potenciál Agrostroje hlavně přes naše zákazníky.
A nešlo vždy jen o spolupráci na investicích, ale i o pomoc s dotačními tituly, pobídkami, inovacemi i vývojem produktů. My spolupracujeme hlavně s brněnskou pobočkou, ale také s ČSOB EU Centrem.
Patria Online: Agrostroj se hodně snaží pečovat o zaměstnance. Jak tahle potřeba vznikla?
Napadlo mě to v roce 1999, když jsem chodil po fabrice a viděl jsem ty chlapy, kterým bylo průměrně kolem dvaapadesáti. Pozval jsem 30 ředitelů základních škol a začal jsem jim vykládat, že strojařina je budoucnost české ekonomiky. Po 17 letech práce je výsledek takový,
že zde v okrese máme mužskou nezaměstnanost 1,4 procenta, což, jak já říkám, je minus jedno procento, protože 2,5 procenta lidí nebude pracovat nikdy.
Patria Online: Slyší vaši zaměstnanci na to, jak se o ně zde staráte? Prý vás zajímá i jejich životospráva…
Pokud na to firma má peníze, tak je potřeba, aby se o své zaměstnance starala. Tohle můžeme vidět hodně třeba ve Švédsku a já si myslím, že jsme naším programem předčili i severské země. Máme asi 12 benefitů. Na vrátnici najdete dva zubní lékaře, obvodního lékaře i lékaře
specialistu, protože třeba svářeči potřebují speciální vyšetření.
Když jdou lidi z práce, tak si mohou dojít do našich potravin, které jsou regionální a kvalitní. Gastronomii si děláme taky sami. Denně připravujeme 1700 jídel. Příjemné prostředí podle
mě navíc vychovává k vetší kulturnosti a kvalitě. Proto máme třeba betonové podlahy v zelené barvě trávy a betonová konstrukce pod střechou je modrá jako obloha. Každý zaměstnanec
má možnost studia jazyků, hlavně němčiny a angličtiny, a pokud udělá zkoušky, tak kurzy platíme my.
Samozřejmostí je také rodinné volání zdarma. Máme své autobusové linky. Stavíme nové parkoviště pro ty, co jezdí auty. Teď stavíme pro zaměstnance byty… Alfa a omega je, aby lidi
ta práce bavila, a aby byli spokojeni.
Patria Online: Tím, jak pečujete o své zaměstnance i o firmu, trochu připomínáte Tomáše Baťu. Je to váš vzor?
To, co dělal Tomáš Baťa, je každopádně dodneška neskutečné. Celé to impérium vybudoval za úžasně krátký čas. Přitom měl jen základní školu a selský rozum. Ten mu stačil na to, aby vytvořil bezkonkurenční výrobní program české firmy, se kterým se tu podle mě ani do budoucna nikdo nemůže rovnat.
Rozhovor vznikl ve spolupráci se společností Agrostroj a Korporátním a institucionálním bankovnictvím ČSOB.