Přebytek německého běžného účtu leží na rekordně vysokých úrovních a v této zemi tak rostou obavy, že se stane terčem nového amerického prezidenta. Berlín se už začal připravovat na možný konflikt. Donald Trump totiž už Čínu nařkl, že narušuje globální ekonomický systém a viní ji z toho, že bere práci obrovskému počtu Američanů. Trump tak již údajně připravuje odvetná opatření.
Podobná prohlášení z úst Trumpa budí v Němcích obavy z toho, že i jejich přebytky se brzy stanou předmětem zájmu amerického prezidenta. Důvodů by pro to bylo dost. Jak bylo uvedeno, přebytky německého běžného účtu se nacházejí na rekordních úrovních a Spojené státy jsou navíc nejvýznamnější destinací pro německé exporty. Navíc se očekává, že německé přebytky dál porostou. Po Trumpově zvolení totiž došlo k oslabení eura vůči dolaru a německé zboží a služby tak získaly na ještě větší konkurenceschopnosti. Řada ekonomů se k tomu všemu domnívá, že dolar bude dál posilovat.
Přebytky, kterých Německo dosahuje, bývají typické spíše pro rozvíjející se země, které těží z nízkých mezd a jsou schopny prodávat levné zboží do zahraničí. Už předchozí americké vlády Německo za jeho přebytky kritizovaly s tím, že tato země zlepšuje svou ekonomickou situaci na úkor jiných zemí. Kritici tvrdí, že Němci šetří namísto toho, aby kupovali zboží ze zahraničí. K tomu drží dole mzdy, aby chránili pracovní místa. To vše pak znamená, že Německo chrlí zboží do celého světa, ale spolu s auty, elektronikou a průmyslovým zbožím tam vyváží i nezaměstnanost.
Jeví se pravděpodobné, že Trump se německým přebytkům nakonec věnovat bude a německá ministerstva hospodářství a financí už vypracovala analýzu přebytků. V ní tvrdí, že za ně z velké části může slabé euro a nižší ceny ropy. Tyto dva faktory prý konkrétně mohou za zhruba jednu třetinu přebytků. To by mělo znamenat, že až euro posílí a ceny ropy se zvednou, přebytky automaticky klesnou. Efekt nízkých mezd je podle ministerstev slabý a navíc mizí s tím, jak se mzdy zvyšují.
K uvedenému se ale přidávají i dlouhodobé faktory a mezi nimi je nejvýznamnější demografický vývoj. Německá populace stárne a tudíž se snaží spořit si na důchod. To tlumí spotřebu a úspory navíc často směřují právě do USA. Znamenají tudíž zdroj peněz, za které mohou Američané nakupovat německé zboží. Ministerstva každopádně tvrdí, že jen velmi malá část německých vnějších přebytků může být ovlivněna vládní politikou, tedy například investicemi do infrastruktury či snížením daní. Otázkou je pouze to, zda s tím bude Trump souhlasit.
Autorem je Christian Reiermann.
Zdroj: Der Spiegel