Americká ekonomika si možná vede lépe než řada jiných vyspělých zemí, ale relativně ke svému potenciálu tomu tak není. Pomalý ekonomický růst roztáčí spirálu slabé poptávky, nízkých investic a pomalého tempa růstu produktivity. Medián příjmů amerických domácností se dnes v reálném vyjádření nachází na stejné úrovni jako před dvaceti lety a růstu příjmů se těší zejména ti nejbohatší. Ti ale nemají takovou tendenci utrácet a to se obratem projevuje na slabosti poptávky. Firmy pak nevidí důvod k investicím a to celou spirálu roztáčí ještě rychleji.
Podle našeho názoru to vše lze změnit. Začít je možné podporou poptávky investicemi do budoucnosti a zvýšením kupní síly domácností. Korporátní sektor na nízké sazby vyššími investicemi nereaguje, a proto musí celý proces nastartovat vláda. Na sílící poptávku by pak zareagovaly firmy vyššími investicemi a zvýšením produkce. Tím by byla dlážděna cesta k další tvorbě pracovních míst, zvyšování tempa růstu produktivity a růstu mezd. Každá část tohoto cyklu by začala podporovat ty zbylé.
Historie ukazuje, že růst poptávky a zvyšování produktivity jdou ruku v ruce a společně přispívají ke zvyšování prosperity celé společnosti. Zvyšování produktivity je tak základním předpokladem zdravé ekonomiky. Podle našich odhadů lze většinu z potřebného zvýšení produktivity v celé ekonomice dosáhnout tím, že se zaostávající společnosti dotáhnou na ty, které jsou ohledně produktivity na předních místech. Domníváme se, že cílené investice a ekonomická politika by se měly v této souvislosti zaměřit na pět hlavních oblastí a výsledkem by mohlo být zvýšení tempa růstu americké ekonomiky na 3 – 3,5 %. Pak by americká ekonomika rostla stejně rychle jako v devadesátých letech.
První ze jmenovaných oblastí je digitalizace. Ta v USA postupuje rychle, mezi jednotlivými sektory ale existují velké rozdíly. Vláda by se měla snažit je eliminovat, eliminovat bariéry na straně příslušné regulace a udržovat tempo se změnami v této oblasti. Druhou oblastí jsou města, protože v nich žije naprostá většina populace, ovšem investice do infrastruktury tomu neodpovídají. To poškozuje produktivitu i kvalitu života. Města jsou motorem produktivity a potřebné investice by zvýšily mobilitu lidí a prospěly by korporátnímu sektoru.
Třetí oblast představují znalosti a dovednosti lidí. Mezi potřebné změny by mělo patřit více krátkodobých vzdělávacích programů a programů, které lze absolvovat při zaměstnání. Větší využití si zaslouží online vzdělávání a zvýšit se musí celková flexibilita a efektivita systému. Čtvrtou oblastí jsou zdroje energií a jejich využití. Spojené státy těží z diverzifikovaného portfolia energetických zdrojů, na cenové konkurenceschopnosti získávají zejména obnovitelné energie. Vláda by se zde měla zaměřit hlavně na eliminaci tržních frikcí a překážek a na hladké fungování celého trhu.
Poslední oblastí je globalizace a obchod. O této oblasti se nyní hodně diskutuje, většina diskusí si ale nevšímá toho, že globalizace probíhá stále více na digitální úrovni. Pokud bude tohoto trendu využito, bude moci exportovat stále více menších společností, protože k tomu budou využívat internet a nové technologie. Zároveň se ale musí dostat podpory těm, které kvůli globalizaci utrpěly negativní šok a zaměstnanci, kteří pracovali v postižených odvětvích, musí dostat potřebnou rekvalifikaci.
Autory jsou James Manyika, Gary Pinkus, Sree Ramaswamy, Scott Nyquist, Jonathan Woetzela Arvind Sohoni.
Zdroj: McKinsey Quarterly