Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách zatím trhy přijímají kladně (s výjimkou volební noci). Dolar v listopadu rostl a americké akciové indexy Dow Jones Industrial Average a S&P 500 se v očekávání uvolněnější regulace a nižších korporátních daní dotýkají historických maxim. V pondělí se Trumpova fiskální politika dočkala uznání i od OECD, která zvýšila výhled růstu amerického HDP.
Trumpova ekonomická politika má dle odborníků však i své stinné stránky. Jednou z nich jsou cla, jež mají podle republikána pomoci vrátit zpět do Spojených států pracovní místa, která se v průběhu globalizace „přestěhovala“ jinam do světa.
Trump má na mušce zejména Čínu, která financováním amerického deficitu vytvořila ohromné devizové rezervy a zároveň udržela svou měnu relativně nízko vůči dolaru, díky čemuž zatraktivnila své exporty, dosáhla masivní industrializace a v důsledku i modernizace měst a části venkova. Vyšší cla na čínské zboží by podle Trumpa měla Peking odradit od toho, co zvolený prezident považuje za „manipulaci měny“. Cla by mohla dosáhnout výše až 45 procent.
Strašení cly? Nic nového
Vyhrožování zvýšením cel přitom není nic nového – například na podzim roku 2010 schválili demokratičtí i republikánští kongresmani prezidentovi Baracku Obamovi mandát zavést cla proti jakýmkoliv čínským importům. Z letmého pohledu na graf se zdá, že tato vyjednávací taktika fungovala, neboť jüan poté posílil. Je tak dost dobře možné, že Trump Čínu pouze straší. Navíc - současný pokles kurzu čínského jüanu už není doprovázen hromaděním devizových rezerv Čínskou lidovou bankou, které se naopak od roku 2014 snižují. Trumpova obvinění z manipulace měny tak jsou nejspíš vedle.
Měnový pár USD/CNY – zdá se, že Čína v roce 2010 reagovala na americké celní výhrůžky opuštěním pegu na dolar
Zdroj: Bloomberg
Není to však jen Čína, která se bojí, že cla sníží americkou poptávku. Z evropských zemí se Trumpova protekcionismu začíná obávat například Německo. Nejsilnější evropská ekonomika do USA minulý rok vyvezla zboží za 124 miliard dolarů a pro německé exportéry jsou tak USA nejdůležitějším odbytištěm zboží. Přebytek obchodu s Amerikou byl minulý rok na hodnotě 74,5 miliard dolarů.
I když Německé firmy v USA hojně investují a zaměstnávají tam i spoustu lidí, právě výše přebytku by se mohla stát trnem v oku nové administrativě. Domnívají se to akademici oslovení listem Wall Street Journal. K protekcionismu by podle nich mohlo vést i posilování dolaru.
Negativní dopad na německý byznys by mohlo mít i zrušení obchodní dohody NAFTA mezi USA, Mexikem a Kanadou. Německé společnosti totiž dodávají spoustu zboží na americký trh z Mexika, kde mají výrobu. Mnichovský institut Ifo podle deníku Wall Street Journal odhaduje, že exporty do USA vytváří v Německu až 1,5 miliónů pracovních míst – některá z nich by v případě, že se pozornost Trumpovy administrativy obrátí na americký deficit s nejsilnější evropskou ekonomiku, mohla být ohrožena.
Německý přebytek zahraničního obchodu v roce 2015, nejvíc od Němců „kupují“ Američané
Zdroj: Bloomberg