Světová ekonomika je v pasti. Je to past nízkého růstu, a důvěra spotřebitelů ani extatické finanční trhy ji z ní vytáhnout nedokážou, uvedla OECD. Organizace nadále odhaduje, že globální ekonomika poroste letos o 3,3 procenta a v příštím roce o zhruba 3,6 procenta. Růst je ale pořád moc pomalý, což s sebou nese předivo ekonomicko-politických vztahů, na jehož konci jsou velké rozdíly v příjmech domácností a prohlubující se nerovnost.
OECD upozorňuje, že i navzdory předpokládanému zrychlení poroste světová ekonomika v tomto a příštím roce pořád pomaleji, než jak expandovala během dvou desítek let před krizí. Průměrné růstové tempo za tu dobu činilo zhruba 4 procenta. Aktuální odhady vývoje velkých světových ekonomik shrnuje následující tabulka.
Oproti tomu v pasti nízkého růstu setrvává globální ekonomika už pět let. To je situace, která drží zpátky běžné výdaje a potenciální produkt. Globální obchod i investice jsou slabé. Navíc se prohlubují rozdíly v produktivitě mezi firmami: ty, které jsou na špici, prosperují i nadále, a naopak. To přispívá k tomu, že se prohlubují rozdíly v reálných příjmech a nerovnost se zvyšuje.
„Tyto trendy vedly v mnoha domácnostech k nízkému růstu příjmů…a obratem brzdily růst agregátní spotřeby,“ stojí také v dnešním novém výhledu organizace, jejíž členským státem je také Česká republika.
"Rozpojení"
Určité zlepšení OECD pozoruje. Jde o lepší náladu spotřebitelů a firem ve vyspělých i v řadě rozvíjejících se ekonomik. Proti tomu ale do určité míry hrají vyšší úrokové sazby a ceny ropy. Zotavení, jakkoli nesmělé, by mohly zvrátit také politická nejistota, možná kolísavost související s protichůdnou politikou centrálních bank ve velkých ekonomikách, ale také „rozpojení“, které OECD pozoruje mezi vývojem na finančních trzích a fundamentem.
„Na finančních trzích je evidentní rozpojení mezi pozitivním hodnocením hospodářských vyhlídek, jak se odrážejí v tržních valuacích, a prognózami pro reálnou ekonomiku. Akciové valuace se na mnoha velkých trzích v posledních šesti měsících dál výrazně zvýšily, navzdory velkému nárůstu nominálních úrokových sazeb a tomu, že odhady růstu nominálního a reálného HDP postavené na konsensuálních odhadech se téměř nezměnily,“ stojí také v průběžné zprávě. Právě změny v odhadech růstu, inflace a sazeb a vývoj cen akcií ve velkých světových ekonomikách ukazuje OECD v tomto grafu:
Pro vyspělé ekonomiky by kamenem úrazu mohly být také rostoucí ceny bydlení. Naopak rozvíjejícím se ekonomikám by mohl hodit klacek pod nohy vyšší firemní zadlužení či objem nesplácených úvěrů, podotýká také OECD.
Jak z toho ven
Jak tedy z pasti nízkého růstu ven? Podle OECD by se do věci měly vložit vlády prostřednictvím strukturálních reforem, jejichž cílem by bylo posílit růst. Dalším opatřením, po kterém organizace volá opakovaně, je uvolnění fiskální politiky: vlády by měly poupravit daně a veřejné výdaje tak, aby podpořily rovnost a růst i v dlouhodobém horizontu. Hlubší reformy by tak prý mohly mít čas pracovat.
„Pomohlo by to snížit jak krátkodobá, tak dlouhodobá rizika,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Catherine Mannová.
Výraznějšímu oživení by mohl stát v cestě také ekonomický protekcionismus. Kampaň amerického prezidenta Donalda Trumpa America First a snaha uvalit cla na dovoz z Číny a Mexika vyvolala mezi hlavními obchodními partnery Spojených států zděšení. Washington ale není v používání nacionalistické rétoriky jediný. Podle odhadu OECD se 10procentní nárůst dovozu do USA promítne do vzestupu nákladů na vývoz o 15 procent, uvedla Mannová.
(Zdroje: OECD, ČTK)