Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky - na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na 3,0 procenta. Zdůvodňuje to především celní válkou, kterou zahájila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Organizace ve svém výhledu dnes také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
Dosud organizace očekávala, že růst světové ekonomiky v letošním i příštím roce dosáhne 3,3 procenta. Českou republiku výhled nezmiňuje, OECD ale začátkem tohoto měsíce uvedla, že na letošní rok české ekonomice předpovídá zrychlení tempa růstu z loňského jednoho procenta na 2,1 procenta a na 2,5 procenta v roce příštím.
V případě širšího obchodního šoku nejenže americké domácnosti zaplatí vysokou přímou cenu, zpomalení hospodářského růstu pravděpodobné bude stát Spojené státy víc, než kolik jim přinesou dodatečné příjmy z celních poplatků, odhaduje OECD. Cla podle ní nepříznivě ovlivní investice a zvýší inflaci, takže centrálním bankám nezbude než udržovat základní úrokové sazby na zvýšené úrovni déle, než předpokládaly.
Na celní válku doplatí podle OECD hlavně Mexiko, kde organizace na letošní rok počítá s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 1,3 procenta. Dosud počítala s růstem, a to o 1,2 procenta. V poklesu mexická ekonomika zůstane i příští rok, kdy se HDP sníží o 0,6 procenta. Dosud OECD také čekala růst, který odhadovala na 1,6 procenta. Kanada, které se americká cla týkají podobně jako Mexika, za letošní i příští rok vykáže hospodářský růst o 0,7 procenta, předpovídá OECD. Až dosud organizace Kanadě předpovídala v obou letech růst o dvě procenta.
Celní válka zasáhne i samotné Spojené státy, kterým OECD na letošní rok předpovídá zpomalení růstu na 2,2 procenta. Dosud počítala s růstem o 2,4 procenta. Odhad růstu na příští rok pak organizace snížila na 1,6 procenta z dosavadního odhadu 2,1 procenta. OECD svůj výhled aktualizovala s přihlédnutím k tomu, že cla mezi Spojenými státy a jejich sousedy se od dubna zvýší o 25 procentních bodů na téměř veškerý dovoz zboží.
Hůř si proti dosavadním předpokladům povede také eurozóna, kde OECD čeká v letošním roce zvýšení HDP o jedno procento a v roce příštím o 1,2 procenta. Dosud organizace čekala na letošní rok hospodářský růst o 1,3 procenta a na rok příští o 1,5 procenta. Eurozóna je obchodní válce podle OECD zatím vystavena méně.
Naopak odhad růstu čínské ekonomiky OECD na letošní rok zvýšila, a to na 4,8 procenta z dosavadního odhadu 4,7 procenta. Výhled na příští rok ponechala na 4,4 procenta. Růst podpoří vládní podpora, která pomůže zmírnit dopady vyšších cel.
OECD upozorňuje, že výhled globální ekonomiky by byl mnohem horší, kdyby Washington eskaloval obchodní válku zvýšením cel na veškerý nekomoditní dovoz a jeho obchodní partneři udělají totéž. Odhaduje se, že trvalé zvýšení bilaterálních cel o deset procentních bodů do druhého až třetího roku od zavedení sníží celosvětový růst HDP asi o 0,3 procentního bodu, zatímco globální inflace bude v prvních třech letech v průměru o 0,4 procentního bodu vyšší.
Pokud by nastala popsaná situace, růst americké ekonomiky by byl o 0,7 procentního bodu nižší, než jaký by jinak byl do třetího roku od zavedení dalších cel. Přímé náklady pro americké domácnosti by mohly dosahovat až 1600 USD (36.700 Kč) na každou z nich. Finanční náklady plynoucí z ekonomických dopadů cel by také kompenzovaly jakýkoli dodatečný příjem, který by generovaly do státní pokladny. To znamená, že by nestačily na pokrytí výpadku po snížení jiných daní, jak plánovala Trumpova administrativa.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.