Překvapivé rozhodnutí premiéra Sobotky složit demisi za celou vládu by nemělo pro českou ekonomiku přinést nic revolučně nového. Termín voleb je známý a zbývá do nich již “pouze” půl roku (20.10.2017). Z legislativního pohledu se už od vlády tak jako tak nic klíčového neočekávalo. Celá vládní krize tak má z našeho pohledu dva klíčové rozměry. Ani jeden z nich by však neměl mít trvalejší přesah na trhy.
Za prvé, vládní krize poměrně výrazně posiluje pro nejbližší měsíce roli prezidenta republiky, který si bude moct vybrat, zda stanoví novou přechodnou vládu nebo nechá dovládnout vládu v demisi do voleb. Pokud by prezident dosadil spřízněného člověka do čela vlády, mohl by mít podobně jako za vlády Jiřího Rusnoka výraznější přímý vliv na reálnou exekutivu v zemi. Na druhou stranu však do voleb v tuto chvíli opravdu zbývá málo času a prezident těžko bude mít šanci výrazněji ovlivnit chod věcí.
.@slaveksobotka: Celá #vláda podá #demise. Z @andrejbabis bych odvoláním učinil mučedníka - #ŽIVĚ https://t.co/Y1ZIFaVy5V via @PatriaCZ
Za druhé, vládní krize dodá novou dynamiku stranickým preferencím. Jednoduše řečeno, výsledek říjnových voleb je po demisi vlády spojen s výrazně vyšší nejistotou. Nicméně opět i zde platí, že trhy nemusí být z tohoto důvodu nutně znepokojeny. Zásadnějším problémem pro trhy by byla pouze varianta, ve které by se rýsovala jako možná budoucí vláda ČSSD a KSČM, která by pravděpodobně vedla k tlaku na výrazně vyšší daňovou zátěž.
V tuto chvíli věříme, že by dopady vládní krize na trhy měly být na trzích krátkodobé. Na české koruně to může vystrašit část sázkařů na její zisky a vést k uzavírání dlouhých korunových pozic. Zvlášť pokud ČNB současně na čtvrtečním zasedání naznačí, že nehodlá nijak spěchat se zvyšováním úroků, může se koruna dostat do defenzivy a zkusit znovu testovat 27,00 EUR/CZK.