Ruská bankovní krize a její první velká oběť

Bankovní krize v Rusku postupuje pomalu, to ale nebrání tomu, aby si nevybrala svou zatím největší oběť. Stala se jí banka Otkritie, jeden z největších bankovních domů v zemi. Dramatický odliv vkladů během dvou měsíců ochromil její rozvahu, až museli zasáhnou regulátoři. Stát v ní teď bude mít podíl nejméně 75 procent, což dále posílí jeho už tak dominantní pozici v ruském bankovním sektoru. Ruská centrální banka navíc musela hodit laso i jiným bankám, aby zabránila šíření paniky.

Otkritie se díky nákladným akvizicím a agresivní expanzi vyšvihla do desítky největších bank v Rusku. Na svém anglickém webu se v současnosti chlubí 3,6 miliony individuálních klientů a 15 000 zaměstnanci v 54 ruských oblastech. Podle údajů Interfaxu je sedmou největší ruskou bankou podle objemu aktiv.

Likvidita jí i jiným bankám klesla poté, co centrální banka odebrala licenci bance Yugra. V posledních měsících Otkritie zažívala i obrovský odliv vkladů kvůli obavám o kvalitu jejího úvěrového portfolia.

Ve velkém se tento odliv začal rozjíždět v červnu. Během tohoto a následujícího měsíce si klienti vybrali v přepočtu 7,4 miliardy dolarů. Podle listu Financial Times banka během obou těchto měsíců přišla o vklady odpovídající pětině rozvahy. Aby uklidnila investory – mezi které patří i podnikatelé a vedoucích pracovníků z firem jako Lukoil nebo banka VTB - povolala do svého čela svého největšího akcionáře Vadima Beljaeva. Do hry se ale nakonec vložila ruská centrální banka.

Ta ve středu uvedla, že se chce stát hlavním investorem soukromé banky a její současní majitelé a členové nejvyššího vedení budou spolupracovat s regulátorem. Fungování Otkritie prý toto rozhodnutí nijak neovlivní.

Záchrana pravděpodobně vyvolá otázky, zda podobné problémy nemají i jiné ruské banky. Pochybnosti by mohla vrhnout i na roli centrální banky coby dohledového orgánu. Ta za poslední čtyři roky zavřela více než 300 bank, převážně malých ústavů, o kterých se domnívá, že jsou rizikem pro finanční systém. V zemi stále působí kolem 500 bank.

Centrální banka chce na záchranu Otkritie použít fond zřízený kvůli očištění bank od toxického majetku. To, na kolik ji pomoc vyjde, nesdělila, podle expertů bude ale nákladná. Dosud nejvíce stála v Rusku záchrana Bank of Moscow z roku 2011. Přišla na 395 miliard RUB. Bank of Moscow byla tehdy pátou největší rusou bankou podle aktiv.

Správce portfolia ve společnosti Union Investment Dmitrij Barinev se domnívá, že záležitost s Otkritie a její řešení pro ruský bankovní systém moc dobré nejsou. „Zabránili efektu Lehman v ruském bankovním systému a vytvořili mentalitu ´banky příliš velké na to, aby mohla padnout´,“ uvedl podle agentury Bloomberg.

Zdroje: BBG, ČTK, FT, www.open.ru