Trhy, ekonomika, politika
Globální akciové trhy vstoupily do čtvrtého čtvrtletí optimisticky a značně jim k tomu pomohla čerstvá ekonomická data. Potvrzuje se, že globální expanze je i nadále neobvykle synchronizovaná. Eurozóna si užívá výjimečně silného tempa růstu, americkou ekonomiku a trhy alespoň prozatím nebrzdí politická nejistota. Spotřebitelská a investiční důvěra se pohybuje na několikaletých maximech. Tahounem globálního oživení se zdá být poptávka soukromého sektoru, kterou živí pokles nezaměstnanosti a vyšší reálné mzdy.
Překvapivě dobře se si vede i čínská ekonomika, přestože na počátku roku se objevily známky určitého útlumu, který byl vyvolán utažením podmínek na úvěrovém a realitním trhu. Oživení probíhá i v zemích jako je Rusko a Brazílie, na které dříve doléhal pokles cen komodit.
Americkým akciovým trhům v dosahování nových maxim pravděpodobně pomáhá i výhled na daňovou reformu prosazovanou Donaldem Trumpem. Ozývají se ale i hlasy poukazující na to, že ta je v nově oznámené formě jen těžko prosaditelná. Tento týden se k nim přidal i zástupce jedné z nejvýznamnějších investičních institucí Larry Fink. Šéf společnosti totiž uvedl, že zmíněný plán nelze schválit, protože by zvýšil rozpočtové deficity. Zmínil také, že „trhy jsou do konce roku v pohodě“, ale větší hodnotu vidí mimo USA.
Americký prezident Donald Trump opět ukázal, že má nad trhy velkou moc. Jak ukazuje následující obrázek s vývojem cen dluhopisů Portorika, stačilo pár prezidentových slov ve stylu „s jejich dluhy něco uděláme… budeme je muset smazat“ a investoři značně přehodnotili hodnotu těchto obligací. Doufejme, že k něčemu podobnému nedojde v rámci debaty o dluhovém limitu americké vlády.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová na konferenci pořádané Bank Of England přemítala o budoucnost tradičních a digitálních měn. Podle jejího názoru je slušná šance, že budoucnost bude mít v rukou právě MMF jako strážce globálního měnového systému. Možná bychom měli zapomenout na bitcoin a počkat si na IMFcoin.
Ve Španělsku rostou tenze spojené se snahami Katalánska o prosazení samostatnosti. Minulý týden varovala španělská centrální banka před jejich negativními ekonomickými dopady a ty tento týden začaly dostávat konkrétní formu. Jedna z největších katalánských bank Banco de Sabadell totiž informovala, že své ředitelství přesune z Katalánska. Přesun centrály zvažuje i další velká katalánská banka CaixaBank. Vedení Banco de Sabadell chce zmíněným krokem „chránit zájmy klientů, akcionářů a zaměstnanců“.
Byznys
Financial Times informují o tom, že německé firmy by měly očekávat „velmi tvrdý brexit“. A asi to nebude platit jen pro ně.
Společnost oznámila, že hodlá koupit společnost Aurora Flight Sciences, která vyrábí drony a bezpilotní systémy. tímto krokem hodlá kráčet směrem k výrobě malých létajících taxíků. Což mimo jiné vyvolává otázku, jak budou ve vzdálenější budoucnosti asi vypadat stávky pražských taxikářů?
oznámil, že v roce 2022 chce prodávat 5 milionů vozů, minulý rok to bylo 3,47 milionů. Jádrem jeho úspěchu by měly být elektromobily a nákladová konkurenceschopnost. K prudké expanzi by mělo dojít v Číně a firma by podle svých plánů měla na trh postupně uvést osm nových elektromobilů a dvanáct hybridů.
Hilton Worldwide Holdings zase hodlá sázet na Afriku. Firma tam chce vybudovat 100 nových hotelů, celkově by měla investovat v následujících pěti letech 50 milionů dolarů. Přidává se tak ke společnostem, které se snaží těžit z rostoucího turistického ruchu a podnikatelské aktivity na tomto kontinentu.
A další týden ukázal, že utrpení tradičních maloobchodních společností nekončí, naopak opět nabírá na síle:
U nás doma
Středoškoláci měli tento týden možnost volit „nanečisto“ a to díky vzdělávacímu programu Jeden svět na školách, který je organizován Člověkem v tísni. Výsledky tohoto pokusu sice nenaznačují, jak by mohly dopadnout volby skutečné a kvůli vysokému podílu gymnázií nejsou ani nejlepším ukazatelem preferencí u mládeže celkově. I tak ale stojí za pozornost. Jejich suverénním vítězem jsou Piráti, za nimiž se se znatelným odstupem umístilo ANO 2011 a následně TOP 09:
Diskusi i (ne)přijetí eura rozvířil tento týden prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Podle HN byl jeho dřívější postoj ke vstupu do eurozóny vlažný, ovšem svůj názor změnil kvůli oslabování pozice zemí, které členy měnové unie nejsou. Drahoš by tak chtěl mít přijetí eura za prioritu, protože bez něj bychom nemuseli „kopat první ligu“ v evropských rozhodovacích procesech.