Trhy, ekonomika, politika
Zveřejněné minuty z posledního zasedání Fedu ukazují, že vedení americké centrální banky se obává rizika nízké inflace, ale není jednotné v tom, jak na něj reagovat. Zmiňována byla i možnost, že pokračující nízká inflace by už mohla odrážet dlouholetou neschopnost centrální banky zvednout inflaci k cíli ve výši 2 %. Několik zástupců FOMC hovořilo o tom, že před dalším utahování monetární politiky by rádi měli větší důvěru v to, že cenový růst nabere na vyšším tempu.
Vláda prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla, že zruší platby zdravotním pojišťovnám. Ty mají v rámci stávajícího systému kompenzovat nižší příjmy na pojistném, které pojišťovny dostávají od chudších skupin lidí. Útok na Obamacare tedy pokračuje.
ECB oznámila, že po evropských bankách nebude požadováno další navyšování kapitálu, protože jsou dostatečně silné, aby ustály náhlý růst sazeb.
Německá kancléřka Angela Merkelová souhlasí s návrhy na omezení počtu uprchlíků směřujících do Německa. Činí tak v rámci snah o překování rozdílů mezi potenciálními členy nové vládní koalice.
Katalánsko ustoupilo od přímého a okamžitého vyhlášení nezávislosti. Jeho vůdce Carles Puigdemont sice hovoří o nezávislosti, ale zatím jí nechce potvrdit od regionálního parlamentu v Barceloně. Namísto toho by rád jednal s vládou v Madridu, která to ovšem odmítá. Opírá se o španělskou ústavu, podle které je nezávislost Katalánska nezákonná, protože Španělsko je „nerozdělitelné“. Ani korporátní sektor nezávislosti moc nefandí, protože se objevují další zprávy o firmách, které kvůli nejistotě zvažují odchod z Katalánska. A dluhopisové trhy také neberou celou věc na lehkou váhu, což dokumentuje následující obrázek s vývojem rizikových spreadů španělských vládních obligací:
EU chce omezit uhlíkové emise osobních automobilů. Plánuje, že po roce 2021 by měly během deseti let klesnout o třetinu a to díky posunu k elektromobilitě.
Francouzský veřejný sektor sice s prezidentem Emmaulem Macronem po volbách uzavřel příměří, ale poslední dny začala mít tato dohoda vážné trhliny. V úterý dokonce zaměstnanci vládních institucí vyrazili do ulic, aby dali najevo svůj nesouhlas s plánovanými ekonomickými reformami.
Financial Times a další média informují o tom, že jednání o brexitu probíhající mezi zástupci Velké Británie a EU jsou na mrtvém bodě. Během jejich pátého kola totiž nebylo dosaženo žádného významného pokroku a není o nic jasnější, jak „rozvod“ provést a to zejména v oblasti obchodu. Před časem zazněly názory, že z britské strany může jít o taktiku a záměrné předstírání bezradnosti. Pokud ano, Britové by v tomto předstírání podle posledních zpráv šli skutečně na hranu.
Byznys
Podle některých názorů je bitcoin už natolik srostlý s finančním systémem, že jeho kolaps by mohl vyvolat vážné problémy i na jiných trzích. To ovšem této digitální měně nebrání v atakování nových výšin. Její zastánci se navíc začínají ohánět „fundamentem“. Pomáhá jim k tomu měřítko zvané value-to-transaction, či NVT. Jako poměr hodnoty měny k hodnotě touto měnou provedených transakcí by podle digitálních nadšenců mělo jít o jakousi obdobu PE poměru u akcií. Následující obrázek ukazuje, že podle NVT není bitcoin skutečně nijak drahý, protože růst jeho hodnoty doprovází růst objemu transakcí, které jsou skrz něj prováděny. Otázkou ovšem je, nakolik je logika NVT „lineární“ – jak moc je relevantní pro malé, i velmi velké objemy transakcí.
Dobře si tento týden vedly akcie amerického řetězce a to díky vývoji jeho internetových prodejů. Firma totiž sdělila, že podle jejích očekávání by online tržby měly příští rok růst o 40 %. K tomu plánuje program odkupu akcií v celkové výši 20 miliard dolarů.
Zatímco se tedy možná podaří vrátit úder Amazonu na jeho vlastním hřišti, velká část tradičního maloobchodu v USA a dalších vyspělých zemích trpí. WSJ přinesl tento týden zprávu o tom, že v USA se dokonce nedaří ani německému diskontnímu řetězci Lidl. Ten s velkými nadějemi otevřel první obchod v zemi v červnu. Zatím se ovšem zdá, že Lidl za oceánem neslaví ani zdaleka takový strategický úspěch, jako v Evropě.
U nás doma
V USA pravděpodobně ani po poslední masové vraždě k významným změnám v přístupu k držení zbraní nedojde. Téma zbraní se ale s nadcházejícími volbami stává populární i u nás. Některé strany se snaží nalákat voliče na různé verze „pušky pro tátu“. Ale možná bychom měli spíše zvážit to, na co na DVTV v souvislosti s útokem v USA poukázal Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Uvedl, že dlouhá řada studií ukazuje na prostý fakt: Pokud si někdo ve snaze zvýšit své bezpečí pořídí domů zbraň, bezpečnost rodiny ve skutečnosti sníží. V osmi z deseti případů je totiž zbraň použita proti někomu z rodiny, ať již záměrně, či jako nehoda.
Podle modelů a odhadů agentury Median je možné, že až 20 % voličů, kteří v roce 2013 podpořili ČSSD, bude nyní volit hnutí ANO. Tomu se navíc podařilo ve svůj prospěch aktivizovat více než pětinu voličů, kteří před čtyřmi lety zůstali během voleb doma. ANO si ale nedokázalo udržet místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku, který tento týden oznámil, že kvůli názorovým neshodám spolupráci s ANO končí.
Praktičtí lékaři protestují proti státní byrokracii a nedostatečnému financování. Ve středu 18. října se dokonce chystají úplně zavřít své ordinace, což považují za nutný krok k tomu, aby politiky a ministerstvo financí přiměli k řešení situace. Lékařka Dagmar Škrhová pro idnes uvedla, že lékařům jde hlavně o pacienty, protože vnímají, že zejména v okrajových částech republiky není péče dostatečná.