Trhy, ekonomika, politika
Americký prezident Donald Trump vybral za nového šéfa Fedu Jeroma Powella. Podle WSJ stáli v minulosti v čele této centrální banky dva typy lidi: První z nich měl tendenci velet a prosazovat své názory, druhý se snažil budovat konsenzus. Dosavadní kariéra Powella podle deníku ukazuje, že on je typem druhým. Možná by se tak hodil spíše do čela ECB, kde se namísto utužení konsenzu opět prohloubila propast mezi jejím prezidentem Mariem Draghim a šéfem německé Bundesbanky Jensem Weidmannem. O něm se hovoří jako o možném novém prezidentu ECB, prosazuje přitom rychlé ukončení programu nákupu aktiv, zatímco Draghi se k takovému kroku nemá. Trhy tak čelí nejistotě ohledně další normalizace politiky ECB.
Evropská ekonomika podle všeho zatím podobnými dohady netrpí. Média tento týden informovala, že evropské společnosti začínají opět investovat na svých domácích trzích, což by měla být známka jejich rostoucí důvěry v ekonomický vývoj na kontinentu. Příkladem může být německý Daimler, který hodlá v rámci posunu k elektrovozům provést rozsáhlé investice do nových kapacit v Německu.
Elektromobilita nehýbe jen automobilkami. Podle nových zpráv se na novém trendu hodlají přiživit o komoditní trhy: London Metal Exchange hodlá uvést na trh futures na kovy, které jsou používány v bateriích. Dojít by k tomu mělo na počátku roku 2019.
Švýcarská centrální banka dosáhla čtvrtletního zisku 33 miliard dolarů. Dopomohl k němu slabý frank a vyšší ceny akcií na zahraničních trzích, které banka nakoupila ve snaze oslabit kurz domácí měny. Její celková sázka na zahraniční cenné papíry dosahuje hodnoty 750 miliard dolarů a zatímco se banka může radovat ze zmíněných zisků, má před sebou nelehké dilema: Pokud by se pokusila papírové zisky přeměnit na hotovost a svá zahraniční aktiva prodala, pravděpodobně by to vyvolalo posílení franku. Utrpěl by tak exportní sektor a byl by podkopán základní kámen její monetární politiky.
Byznys
Podle posledních dat pokračuje pád amerických pivních ikon. Značky jako Bud Light, Coors Light a Miller Lite stále ztrácí, zákazníci se přesouvají k takzvaným craftovým pivům z menších pivovarů. Tradičním značkám navíc konkuruje pivo z Mexika a zákazníci mají také ve stále větší oblibě vína a tvrdý alkohol.
Čínští technologičtí giganti se vydávají za hranice toho, co je na Západě zatím spíše jen snem. Podle WSJ již mají zkušenosti s prodejem pojištění rozbitých displajů u chytrých telefonů a podobných maličkostí a nyní si troufají do oblasti, která těmto firmám doposud odolávala: životní pojištění. Pojistí nás jednou Google, či Amazon?
Podle Reuters svolává německá automobilka Audi 5 000 vozů s naftovými motory. Činí tak poté, co zjistila, že jejich emise oxidů dusíku jsou příliš vysoko. Mateřská společnost této automobilky Volkswagen se přitom stále ještě plně nevzpamatovala z aféry dieselgate, která propukla v roce 2015 poté, co se ukázalo, že používá podvodný software pro snížení emisí při testech.
Agentura Reuters tento týden poukázala i na to, že obvykle platí pozitivní vztah mezi vývojem na akciovém trhu a prodejem luxusních vozů. Pokud akcie rostou, zvyšují se i prodeje v tomto segmentu automobilového trhu a naopak. Nyní ale vidíme, že tento vztah se přetrhl. Akciovým trhům se vede dobře, nicméně říjnová čísla ukazují, že prodeje luxusních aut v USA se dál propadají. Tempo poklesu navíc neslábne, ale nabírá na síle. Je možné, že jde o kontrariánský signál pro trh. Více pravděpodobné je ovšem to, že řidiči dávají před tradičními luxusními vozy stále více přednost kategorii SUV a tudíž je tomu „tentokrát jinak“.
Která automobilka bude v posunu k SUV nejvíce těžit? To ukáže čas, jisté je jen to, že v nabídce na tomto segmentu trhu začíná být stále těsněji. A podle WSJ jde již nyní říci, které auto si pravděpodobně odnese titul „nejhezčí SUV roku 2018“. Tipem deníku je nová Alfa Romeo Stelvio. Pracovalo se na ní prý celých 15 let a její cena by se měla pohybovat mezi 40 000 – 50 000 dolary. Posuďte sami, zda může tento model přinést úspěch, či dokonce posloužit jako vstupní brána pro návrat automobilky na americký trh:
U nás doma
Máslová bublina praská. Podle aktualne.cz je cena másla v obchodech „na svém vrcholu a během několika týdnů by měla začít klesat“. Přispět by k tomu měla i zlevňující smetana. Ministerstvo zemědělství udává, že „průměrná cena na trhu v EU klesá od 17. září, kdy kulminovala na 650 eurech za sto kilogramů másla. Od té doby každý týden klesá a k 22. říjnu byla na úrovni 586 eur za sto kilogramů, zároveň byl zaznamenán mírný nárůst produkce mléka v EU“.
Policie „pomáhá, chrání, investuje“? Podle seznam.cz vyšetřovatelé z ekonomické kriminálky začali pátrat po tom, jestli se v policejních odborech neztrácejí peníze. Konkrétně jí zajímá osud 12 milionů korun, které měly být podle odborů investovány do cenných papírů s tím, že tak budou zhodnoceny. Jenže „někteří bývalí členové managementu odborů nevědí, které cenné papíry se koupily, kolik činily výnosy a jak se naložilo s penězi, jež akcie vydělaly“.
Šéf odborů (všech, ne těch policejních) Josef Středula v rozhovoru pro ihned.cz nabádal, abychom „nezkoušeli zažít situaci, kdy bude stávek hodně. To může docela vážně ohrozit Českou republiku a její postavení na finančních trzích. A pokud by někdo chtěl zkoušet odbory, zda umějí stávkovat, tak to je ten nejhorší způsob, jak narušit sociální smír“. Středula očekává, že růst mezd bude příští rok „velmi dynamický“ a mimo jiné by měl zvýšit atraktivitu ČR pro zájemce o zaměstnání i z jiných zemí, než je Ukrajina. Patřit by mezi ně mohlo Portugalsko, Španělsko, či jih Itálie, který trpí vysokou nezaměstnaností.
Internetový publicista Daniel Dočekal pro DVTV tento týden uvedl, že „sociální sítě o nás mají děsivé množství informací, je dobré být paranoidní“. Dokazuje to prý i příběh novinářky Guardianu, která si od seznamky Tinder vyžádala její informace o své osobě a následně dostala 700 stránek těchto informací. Dočekal navíc tvrdí, že Facebook toho na nás má ještě více.