Výstavbě sporného ropovodu Keystone XL, který by propojil naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu, již nestojí v cestě žádná velká překážka. Ta poslední padla včera, kdy regulační úřad v Nebrasce povolil vedení ropovodu přes území tohoto amerického státu. Portál The Hill poznamenal, že nyní musí vydat souhlas již jen administrativa prezidenta Donalda Trumpa, která projekt podporuje. Jisté komplikace představují také žaloby, které podali odpůrci ropovodu.
Zda se ale nakonec skutečně začne stavět, jisté stále není. Stát Nebraska sice povolil vést potrubí přes své území, ale souhlas neodpovídá trase, kterou si společnost TransCanada jako majitel produktovodu přála. Vše tak bude záviset na ekonomických analýzách.
"Verdikt pečlivě prozkoumáme," uvedla TransCanada v prohlášení s tím, její hodnocení vezme v úvahu dopady na náklady výstavby i časový harmonogram. Vedení společnosti na počátku listopadu investorům sdělilo, že konečný verdikt o budoucnosti Keystone XL učiní v nadcházejících měsících.
Projekt, který kritizují ochránci životního prostředí, předloni zrušil bývalý demokratický prezident Barack Obama. Jeho administrativa totiž rozhodla, že stavba není v zájmu Spojených států. Trumpova republikánská vláda však zastává opačný postoj a počítá s tím, že ropovod vytvoří řadu nových pracovních míst a přispěje k americké energetické bezpečnosti.
Trump krátce po složení prezidentské přísahy podepsal exekutivní nařízení, které otevřelo cestu pro dobudování ropovodu. Záležitostí se proto začalo zabývat ministerstvo zahraničí, které stavbu doporučilo.
Ropovodem Keystone XL za osm miliard dolarů (174 miliard korun) bude na americký Středozápad, kde se produktovod napojí na stávající systém, proudit z kanadských nalezišť přes 800.000 barelů ropy denně. Nové potrubí tak prakticky zdvojnásobí kapacitu stávajícího ropovodu Keystone, jehož jednotlivé části byly zprovozněny postupně od roku 2010.