Americký prezident Donald Trump se rád opakovaně chválí za to, že akciový trh za jeho vlády posiluje. Naposledy tak učinil v pátek, kdy tvrdil, že pomohl vytvořit „šest bilionů dolarů nové hodnoty“. Těžko říci, co je na tom pravdy, ale pravděpodobná je jiná věc: Trump je částečně zodpovědný za to, jak špatně si v roce 2017 vedl dolar. Jak totiž na stránkách Bloombergu poukazuje Leonid Bershidsky, ten zase z mezinárodního pohledu velkou část své hodnoty ztratil.
Minulý rok dolar k euru oslabil o 10 % a o 5,5 % vůči renminbi. Mezi významnými světovými měnami si vedl hůře jen novozélandský dolar a propad dolaru byl nejprudší za více než deset let. Došlo k tomu navíc v prostředí, kdy Fed zvyšuje sazby a Trump prosadil svou daňovou reformu, u které by se dalo logicky čekat, že potáhne dolar nahoru. Příčin tohoto vývoje je celá řada, ale Trump musí být jednou z těch klíčových, tvrdí Bershidsky.
Poukazuje na to analýza, kterou v roce 2017 zveřejnil Barry Eichengreen z University of California spolu s Arnaudem Mehlou a Livií Chitu z ECB. Ti hovoří o takzvané „teorii Merkuru a Marsu“, která se zabývá chováním rezervních měn. Podle ní se atraktivita rezervní měny odvíjí od dvou základních skupin faktorů: Merkur představuje skupinu ekonomickou a Mars skupinu geopolitickou. Ta první zahrnuje bezpečnostní měny, likviditu, rozšíření po celé světové ekonomice a podobně. Ta druhá závisí na tom, jak si daná země vede ve strategické, vojenské a politické oblasti.
Studie ukazuje, že mezi lety 1890–1930 fungovaly jako rezervní měny většinou měny vojenských spojenců, a to i v případě, kdy by ekonomická logika napovídala něco jiného. Dnes vidíme to samé a klíčovým prvkem je zde jaderný arzenál: Japonsko a Jižní Korea závisí v oblasti bezpečnosti na USA a jejich rezervy jsou značně vychýleny směrem k dolaru. Země jako Francie, Rusko nebo Čína mají své vlastní jaderné zbraně a dolar v jejich rezervách takovou roli nehraje. Eichengreen a jeho kolegové se pokusili odhadnout, jaké by bylo složení rezerv bez efektu Marsu, a zjistili, že v praxi je podíl dolarů na rezervách vždy vyšší než ty nejvyšší modelové odhady bez efektu Marsu.
Ekonomové tedy tvrdí, že ve světové ekonomice existuje dolarová „bezpečnostní prémie“, která výrazně zvyšuje atraktivitu dolaru. Pokud by ji měl dolar ztratit, jeho podíl na rezervách centrálních bank by klesl asi o 30 %. A k tomu by mohla směřovat politika „Ameriky na prvním místě“, kterou Trumpova vláda soustavně sleduje. Trumpova nerozvážnost a jeho hry typu „kdo má větší jaderné tlačítko“ ke zvýšení vojenské a bezpečnostní reputace také moc nepomáhají. Není tak divu, že podíl dolaru na globálních rezervách klesá a jeho kurz také, píše Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg