Aktualizováno Vladimir Vladimirovič Putin bude znovu ruským prezidentem. Pamatuje tak už celkem čtyři americké prezidenty přes Billa Clintona až po Donalda Trumpa. Jeho drtivé vítězství pravděpodobně přes sliby velkých reforem nepřinese Rusku zásadní změnu v hospodářské politice. Stačí si připomenout rok 2012, kdy Vladimir Putin sliboval padesátiprocentní nárůst produktivity práce. Realita je taková, že za posledních pět let se ruská produktivita prakticky nepohnula z místa a HDP na hlavu v dolarovém vyjádření naopak výrazně propadlo (o necelých 30 %).
Na vině byla samozřejmě zejména recese mezi lety 2014-2016. Není ale jednoduché ji odbýt jako výsledek “západních sankcí”. Ukazuje se, že sankce ve finále bolely a bolí konkrétní ruské byznysmeny, zatímco na klíčová odvětví neměla kritický dopad. Pro ekonomiku jako celek byl hlavním šokem propad cen ropy, které spadly od poloviny roku 2014 do konce roku 2015 o více než 70 % (pod 30 USD za barel). Málo diverzifikovaná ruská ekonomika zaměřená primárně na vývoz ropy, plynu a zbrojařský průmysl to nesla velice těžce.
V tuto chvíli ruská ekonomika připomíná “stabilizovaného pacienta”. Ceny ropy se vrátily nad 60 USD za barel a ruská administrativa se snaží využít “lepších” časů k budování rezerv - prostředky z prodejů ropy nad 40USD/barel směřují do speciálního fondu. V důsledku toho se stabilizoval i rubl a inflace a úrokové sazby mohou mířit směrem dolů – ze 17 % postupně spluly těsně pod 8 %.
Nad rámec stabilizace se v ruské ekonomice ale nic zásadního nemění a pravděpodobně ani nebude. Koncentrace státní moci v klíčových odvětvích, která je brzdou modernizace ruské ekonomiky, silnější domácí poptávky i snížení počtu chudých (13 % populace o 5 milionů více než v roce 2012), nepolevuje. Ba naopak. Propojení státem vlastněných firem a spřáteleného byznysu v posledních letech pravděpodobně ještě zesílilo, protože stát svoji roli v ekonomice dál posiloval. Po pádu dvou největších soukromých bank v roce 2017 stát vlastní dvě třetiny bank. Koncentrace narostla i v ropném průmyslu a na programu není žádná privatizace. Nad rámec stabilizace proto od ruské ekonomiky těžko čekat v nejbližších letech něco víc…
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna může být na začátku týdne pod lehkým tlakem poté, co guvernér Rusnok během víkendu na jednu stranu přiznal, že se ekonomika přehřívá, na druhou otevřeně mluvil o tom, že další růst sazeb je na programu dne až v druhé polovině roku…, možná na jeho konci. Koruna by se tak mohla držet v lehké defenzivě pod 25,50 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Dolar v závěru minulého týdne přetlačil euro i další měny, podpořen vyššími americkými výnosy. Naproti tomu výnosy dluhopisů v eurozóně klesají. Zisky dolaru se začaly hromadit už po pátečním poledni, rozšířit je ale pomohla nová data z amerického průmyslu. Ten se v únoru odrazil vzhůru a napravil tak lednové zaváhání.
Eurodolar se tento týden plně koncentruje na středeční zasedání Fedu. Vidina zvýšení úrokových sazeb, a to jak toho faktického, tak toho na “papíře” v prognóze, se může dolaru v první polovině týdne líbit.
Ropa
Ropa uzavřela týdenní obchodování s lehkým ziskem a úspěšným pokořením hranice 66 USD/barel. Nic platné nebylo zvýšení aktivity amerických těžařů (+4 aktivní vrtné soupravy, celkem 800), o kterém referovala agentura Baker Hughes. Ropný trh totiž nadále žije především geopolitikou, tj. americkými cly a možným (znovu) uvalením sankcí na Írán. Oleje do ohně přilil svým vystoupením také saúdský princ bin Salmán, který přirovnal íránského vůdce k Adolfu Hitlerovi. Napětí mezi regionálními rivaly pak zvýšil rovněž tvrzením, že Saúdská Arábie je připravena získat jadernou bombu v případě, že k podobnému kroku přistoupí Írán.
Po nášupu agenturních reportů z minulého týdne se tento týden ponese v relativně klidnějším duchu. V úterý přijde na řadu API s daty o zásobách, na něž ve středu naváže EIA. V pátek týden zakončí čísla o aktivitě amerických producentů od Baker Hughes.
Akcie
Pozitivní odezva dopomohla k dobrému výkonu nejstaršímu akciovému indexu na světě DJIA, který v pátek přidal necelých 0,3 %. O něco málo slabší výnos si připsal širší index S&P 500 +0,15 %. Za očekáváním naopak zaostal technologický Nasdaq Composite, který zavřel na rovné nule. Sektor materiálů si v průměru připsal růst o více než 1,7 %. Premianti tohoto sektoru jsou ocelárny US Steel + 3,98 % a těžaři železné rudy Cleveland-Cliffs + 3,30 %. Nejvíce propadly akcie společnosti vyrábějící luxusní šperky Tiffany -5,20 %. Akcie Activision Blizzard oslabily o 2,32 %.