Londýn získal zpět status globálního hlavního města pro praní špinavých peněz. Kauza pokusu o vraždu bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery, ze které Velká Británie obvinila Rusko, oživila obavy z otevřenosti Velké Británie k záhadně nakupenému majetku ruských oligarchů s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ale i z role, kterou firmy registrované v Británii hrály v jednom z největších skandálů o praní špinavých peněz, jenž v posledních letech vyplul v Evropě na povrch.
Současný zájem o Londýn ale přichází po sérii znepokojivých událostí, které odhalily temnou stránku finančního systému na celém kontinentu. Loni v říjnu zemřela ve svém autě při výbuchu bomby přední investigativní novinářka z Malty Daphne Caruana Galizia, která vyšetřovala korupci na vysokých místech v zemi. V únoru zkolabovala třetí největší lotyšská banka ABLV poté, co ji americké ministerstvo financí obvinilo z „institucionalizovaného praní špinavých peněz“. Minulý měsíc byl zastřelen slovenský investigativní novinář Ján Kuciak se svou přítelkyní, což podle policie vypadá na pomstu za jeho vyšetřování údajných vazeb mezi čelnými slovenskými politiky a italskou mafií.
Tyto události vyvolávají nepříjemné otázky. Do jaké míry získal organizovaný zločin nadvládu nad těmito třemi zeměmi? Kolaps lotyšské banky ABLV je obzvláště znepokojivý, protože na ni přímo dohlížela ECB. Fakt, že údajné praní špinavých peněz odhalila Amerika, a ne Evropa, zvyšuje pochyby, jestli je EU dozoru nad vlastním finančním systémem vůbec schopna. Předseda ECB Mario Draghi uznal, že kvůli ABLV utrpěla ECB újmu na své pověsti. ABLV ale vinu na praní špinavých peněz doposud nepřiznala.
Zranitelnost Evropské unie
Pravdou je, že EU je vůči organizovanému zločinu a praní špinavých peněz mimořádně zranitelná. Vytvořila jednotný trh a jednotný finanční systém, ve kterém se mohou lidé i kapitál volně přesouvat mezi členskými státy. To vytvořilo zdravou konkurenci a snížilo finanční náklady evropským firmám i domácnostem. Ale za dozor zodpovídají jednotlivé státy. EU vydala jednotný soubor pravidel na ochranu spotřebitelů a praní špinavých peněz, ale je už na členských státech, aby pravidla přesunuly do svého vlastního právního systému, a na domácích úřadech, aby zajistily, že se dodržují.
V EU je ale příležitostí k praní špinavých peněz dostatek. V některých menších zemích EU, obzvláště na východě a na jihu, mohli oligarchové nashromáždit obrovský majetek díky vazbám na stát, ať už díky privatizaci, praní špinavých peněz nebo skrze veřejné zakázky. Mezitím slabě dozorovaný bankovní systém v zemích sousedících s EU nabídl příležitosti ke krádeži. Například z moldavských bank byla v roce 2014 ukradena více než 1 miliarda dolarů a z ukrajinské Privatbank v roce 2016 zmizelo minimálně 5,5 miliard dolarů. Tyto peníze většinou přitečou do finančního systému EU, kde se legitimizují a investují. A často právě do britských aktiv, která požívají právní ochranu ze strany Velké Británie.
Svázané ruce
EU se snažila nedostatky ve svém systému řešit. Čtvrtá směrnice EU proti praní špinavých peněz nabyla platnosti loni v létě. A pátá, která by měla zakrýt díry odhalené po Panama Papers, je už na cestě. Velká část snah EU se zaměřuje na posílení transparentnosti v konečném vlastnictví aktiv a zajištění, že banky a finanční profesionálové budou znát své zákazníky a ohlašovat podezřelé aktivity.
Brusel má sice moc zajistit, že země pravidla zavedou (v současnosti vede kvůli poslední směrnici řízení s 20 členskými státy), ale už nemá moc zajistit, že je budou vynucovat. To, jaké informace je možné sdílet napříč institucemi, ale upravují přísné protokoly , což omezuje přeshraniční spolupráci. ECB tak kupodivu nemá pravomoc praní špinavých peněz vyšetřovat.
Pro Evropskou unii je ale těžké posunout se dál. Otázky související s právním systémem spadají pod národní suverenitu.Velká Británie bojovala za vyjmutí nezdaňovaných svěřenských fondů z pravidel transparentnosti, a Transparency International se domnívá, že země tak otevřela zadní vrátka k praní špinavých peněz. Velká Británie také odmítla, aby její zámořská území, jako jsou Kajmanské ostrovy a Britské Panenské ostrovy, spadaly pod evropská pravidla transparentnosti.
Pokud si má EU zachovat jednotný trh ve finančních službách, nehledě na jednotnou měnu, pak není pravděpodobné, že by soubor jednotných pravidel stačil. Bude potřebovat jednotnou přeshraniční vyšetřovací agenturu s dalekosáhlou donucovací mocí, aby zajistila důvěru v integritu systému.
Zdroj: WSJ