Představitelé Evropské centrální banky (ECB) se obávají rizika obchodní války se Spojenými státy a také potenciálně negativního dopadu silného kurzu eura na ekonomiku eurozóny. Vyplývá to ze zápisu z jejich březnového zasedání, který dnes ECB zveřejnila. Hospodářství eurozóny je už pět let na vzestupu a centrální bankéři nyní jednají o tom, jak připravit investory na normalizaci politiky.
V omezování mimořádně uvolněné měnové politiky ECB zatím postupovala po krůčcích. V březnu ale zásadně změnila rétoriku. Z prognózy vypustila, že je připravena nákup dluhopisů zvýšit, pokud to bude nutné, což je symbolický krok k ukončení programu nákupu aktiv za 2,55 bilionu eur (64,5 bilionu Kč) do konce tohoto roku.
Starosti dělá bankéřům silné euro, které v posledních měsících výrazně posilovalo, z části i kvůli obavám z amerického protekcionismu. Zatímco na snížení poptávky nemělo podstatnější dopad, tvůrci měnové politiky ho pokládají za zdroj nejistoty a někteří očekávají negativní dopad na inflaci.
Investoři spekulují, zda by ECB plán ústupu od uvolněné měnové politiky mohla negativně ovlivnit obchodní válka mezi USA a Čínou, jakkoli centrální bankéři toto riziko zatím neoznačili přímo za vysoké.
Stimulační opatření, která ECB zahájila před třemi lety, měla podporovat ekonomiku a bojovat proti hrozbě deflace. Ta nyní nehrozí, nicméně inflace je stále slabá a nedosahuje dvouprocentního cíle banky, což zpochybňuje její důvěryhodnost, poznamenala agentura Reuters.
Hospodářství je ale na vzestupu a představitelé ECB se domnívají, že nárůst inflace je jen otázkou času. ECB si tudíž může dovolit postupné omezování stimulů.
Až bude program nákupů dluhopisů ukončen, pozornost investorů se obrátí směrem k útokovým sazbám. Banka uvedla, že sazby zůstanou na současné úrovni ještě dlouho po ukončení programu. Trh ale předpokládá, že ECB sazby začne zvyšovat v dubnu či květnu příštího roku.