Jak doplnit bruselskou kasu po odchodu Velké Británie tak, aby se nemuselo moc škrtat na výdajích? Do zvyšování vlastních příspěvků se nikomu až na Berlín moc nechce. A to zejména menším bohatým zemím jako je Nizozemí nebo Rakousko, pro které navíc Británie byla v minulosti přirozeným spojencem při rozpočtových debatách.
Nejnovějším nápadem je sebrat národním státům ražebné od ECB - výnos z tisku euro-bankovek (rozdíl mezi úrokem z cenných papírů, které byly za nové peníze nakoupeny a náklady na výrobu bankovek). Dnes tyto “výnosy” ECB posílá národním centrálním bankám, které je častokrát přeposílají do státní pokladny. Evropská komise předpokládá, že redukce ražebného by nemusela být tak politicky “neprůchodná” jako zavádění nových daní (součástí nového návrhu je i daň z plastu) nebo zvyšování vlastních příspěvků.
To má možná pravdu, problém je ovšem v tom, že výnosy z ražebného jsou v prostředí nízkých úroků ”mizerné”. ECB sice vykazuje zisk, ale primárně z jiných zdrojů (úroky ze zahraničních aktiv, kapitálové zisky). Podle Financial Times Evropská komise věří, že ji ražebné vynese v následujících sedmi letech desítky miliard eur. Tomu těžko věřit, když naposledy ECB vydělala na ražebném v roce 2015. S rostoucími úroky se sice může situace změnit, na rychlý obrat v uvolněné měnové politice to ale zatím nevypadá a věří mu málokdo.
Vyjednávání o nové rozpočtové sedmiletce (se startem v roce 2021) budou i proto velmi složitá. Na stole je řada nových nákladových položek včetně výdajů na řešení migrační krize nebo nově promýšlená stabilizační funkce rozpočtu pro země eurozóny. Po odchodu Británie ale vznikne “černá díra” v objemu přibližně 15 miliard eur ročně a nebude jednoduché ji zacelit.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna před čtvrtečním zasedáním ČNB dál zvolna ztrácí a přibližuje se 25,50 EUR/CZK. Na korunu včera ale větší vliv měly pravděpodobně dramatické propady akcií (v USA o 2-3%).
Dnes lehká defenziva na koruně bude pokračovat přičemž české měně ve čtvrtek pravděpodobně moc nepomůže ČNB, která na svém zasedání bude opakovat, že další růst oficiálních úrokových sazeb přijde až na konci tohoto roku.
Zahraniční forex
S tím jak se strach z obchodních válek zmírnil vcelku nezajímavý týden pokračuje. Hlavní devizové trhy přitom příliš nerozhodil ani relativně dramatický propad akcií a výnosů dluhopisů ve vyspělých zemích. Za povšimnutí stojí sesun německého desetiletého dluhopisu zpět pod hladinu 0,5%.
Maďarský forint po včerejším zasedání MNB lehce ztrácí, když centrální banka uvedla, že bude pokračovat v nestandardní měnové politice v podobě cílení krátkého i dlouhého konce výnosové křivky. Tato politika, která mimo jiné zahrnuje tendry na úrokové swapy i odkupy hypoték, má být (kvantitativně) revidována až v červnu, což je možná důvod proč forint slábne. Kromě toho se však forint pomalu může více zajímat i o blížící se parlamentní volby, které v Maďarsku proběhnou již 8. dubna.
Ropa
Zpět pod 70 USD/barel dnes klesá cena ropy Brent v reakci na večerní čísla o zásobách od API. Ta naznačují výrazný nárůst zásob surové ropy (+5.3 mil. barelů), nicméně doprovázen podobně velkým poklesem zásob benzínu a lehkým snížením zásob destilátů.
Dnes přijdou na řadu oficiální data od EIA, kterým investoři tradičně věnují vyšší pozornost. Navíc pak EIA dodá i čísla vztahující se k americké produkci – dnes v rámci týdenního souhrnu, v pátek v podobě revidovaných měsíčních dat za leden. Podle všech předpokladů by americká produkce měla i nadále vykazovat solidní kondici, přičemž současné vyšší ceny budou pro těžaře představovat další pobídku.