ECB a Bank of England podle Marcuse Ashwortha z Bloombergu směřují k vážné chybě. Příčinou jsou mzdy či přesněji řečeno jejich interpretace mzdového vývoje. O co přesně jde? Inflace v evropské unii je stále v útlumu a ECB nečeká, že dojde k jejímu významnějšímu růstu. Možná proto nepovažuje mzdový vývoj v Německu za znepokojivý, přestože odboráři z velmi vlivné IG Metall minulý měsíc vyjednali 4,3% růst mezd. UniCredit nyní očekává, že letos i v příštím roce se mzdy v Německu zvednou o 4 %. A to by podle Ashwortha ECB neměla brát na lehkou váhu.
UniCredit své inflační projekce zakládá na vysoké míře participace a využití výrobních kapacit v německé ekonomice. Ta trpí nedostatkem pracovních sil, ale šéf Bundesbanky Jens Weidmann i přesto opakovaně prohlašuje, že mzdové tlaky budou jen přechodné a není třeba se jimi znepokojovat. Jde přitom o nejznámějšího jestřába v ECB a ani on nečeká, že diskuse o zvedání sazeb v eurozóně začne dříve než v roce 2019. Kvantitativní uvolňování by podle něj mohlo trvat možná až do konce letošního roku.
Napjatou situaci na německém trhu práce dokumentuje vedle nízké nezaměstnanosti i zmíněná mimořádně vysoká míra participace populace na pracovním trhu. Ta se ještě v roce 2005 pohybovala kolem 61 %, poté se ale začala prudce zvedat a nyní se blíží 70 %. Jelikož se tak zmenšuje prostor pro uvolnění dalších rezerv na trhu práce, mohlo by docházet k růstu mzdových tlaků.
Podle Bloombergu tedy hrozí, že ECB bude brát mzdový vývoj v největší evropské ekonomice příliš lehkovážně a nebude svou stimulaci stahovat včas. Problém s hodnocením mzdově inflačního vývoje pak podle Bloombergu mají i ve Velké Británii, jen opačného rázu. Jeden z členů vedení Bank of England Dave Ramsden byl jednou ze dvou hrdliček, které nehlasovaly pro listopadové zvýšení sazeb. Před několika dny ovšem uvedl, že podle jeho názoru bude možná třeba začít sazby zvyšovat dříve, než se původně domníval. Příčinou je očekávání růstu mezd ve výši 3 %.
Jenže podobně vysoká očekávání jsou tak trochu záhadou s ohledem na plánovaný brexit. Ten bude „seizmickým ekonomickým a politickým posunem“, který doposud, mírně řečeno, nepokračuje právě nejlépe. Globální ekonomika si sice vede velmi dobře, ale dopad brexitu bude pravděpodobně rozhodující a BoE „podle všeho hodlá značně riskovat v době, kdy ekonomika projde významným chirurgickým zákrokem“. Trhy očekávají, že sazby porostou již v květnu a někteří investoři dokonce hovoří o zvednutí sazeb 22. března. Pokud budou hrdličky odpadat, pravděpodobnost takového kroku se bude jen zvyšovat, uzavírá Ashworth.
Zdroj: Bloomberg Gadfly