Aktualizováno Evropská komise dnes pro pro roky 2021 až 2027 navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie ve výši 1,135 bilionu eur (asi 28,4 bilionů Kč) v závazcích, což podle ní odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) společenství. Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU také komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu. Podle komisařky pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věry Jourové bude nový dlouhodobý rozpočet pokrývat i témata, která od něj čekají čeští občané. Dobrou zprávou podle ní je, že Česká republika i přes ekonomický růst zůstane v příštím víceletém finančním období čistým příjemcem unijních financí. Teprve v příštích týdnech ale bude jasné, kolik přesně peněz by mohla země získat.
V prostředcích na platby návrh Evropské komise počítá s 1,105 bilionu eur (přes 27,6 bilionu Kč), tedy 1,08 procenta HND, v cenách roku 2018, plyne z informací komise.
V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.
O návrhu komise nyní bude jednat europarlament a jednomyslně se na něm musí shodnout i členské země. V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a Maďarsku.
Podle dnešního návrhu by z podnětu komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.
Evropská komise chce v rozpočtu pro roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a asi o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpají ČR i další méně rozvinuté země ze středu a východu unie. Naopak posílit plánuje EK financování priorit, jako je lepší správa hranic, bezpečnost a obrana, ale i investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.
Nové priority hodlá komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především "čerstvými penězi". Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen, EK ale navrhla také nové vlastní zdroje rozpočtu.
Mělo být to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle EK představovat 12 procent celkového rozpočtu unie a mohly by ročně představovat asi 22 miliard eur (asi 550 miliard Kč).
Nový víceletý finanční rámec po roce 2020 bude prvním bez Británie, přesto je rozsahem srovnatelný s tím stávajícím. Má totiž při mírném snížení peněz na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti, která je pro ČR významná, také řešit nové výzvy, jako je migrace, lepší ochrana hranic, bezpečnosti či podpora vědy a výzkumu, vzdělávání mladých lidí nebo digitalizace ekonomiky.