Aktualizováno Ekonomika eurozóny na začátku roku 2018 sundala nohu z plynu a lehce přišlápla brzdu. Mezikvartálně rostla o 0,4 %, což je nejslabší dynamika za poslední rok a půl. Měla na to popravdě nárok, protože zvolnění následovalo po sérii velice silných kvartálů, kdy růst dosahoval úrovně 0,7 %. Meziroční dynamika se i proto stále drží na velice slušných 2,5 %. Za celý rok ale nakonec pravděpodobně uvidíme slabší výkon (2,3 % - 2,4 %), než jsme původně očekávali.
Dnešní čísla nejsou pro trhy velkým překvapením - podobný výsledek se na základě slabšího průmyslu a podnikatelských nálad vesměs očekával. My zpomalení podobně jako ECB zatím interpretujeme opatrně - jako “pouhé” přibrždění v růstové trajektorii. Setrvale vylepšující se trh práce je podle nás dobrým důvodem, proč ekonomice eurozóny zatím dál věřit.
Zdá se, že o něco pomalejší růst ECB v tuto chvíli nevadí tolik jako nízká inflace a mzdová dynamika - eurozóna je v hospodářském cyklu oproti Česku a obecně střední Evropě opožděná a na řadě míst (např. Itálie) je nezaměstnanost relativně vysoko a ke skutečným mzdově-inflačním tlakům je tam hodně daleko. To, jak rychle bude ECB nakonec otáčet měnověpolitickým kormidlem, proto nakonec může záležet více na dalším poklesu nezaměstnanosti a návratu inflace zpátky nad hranici 1,5 % (očekáváme v průběhu Q2).
V základním scénáři stále počítáme s ukončením QE na konci tohoto roku. ECB si však může nechat hodně času na rozmyšlenou a své plány podle nás může nakonec odhalit až na červencovém zasedání.
