Česká národní banka (ČNB) na čtvrtečním měnovém zasedání zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny, ale se zvýšením přijde již ve třetím čtvrtletí letošního roku s tím, jak bude muset najít rovnováhu mezi slabší korunou a pomalejší inflací, než čekala, ukázal ve středu průzkum Reuters.
Naposledy ČNB zvýšila úrokové sazby začátkem února, dvoutýdení repo sazba od té doby stojí na úrovni 0,75 procenta.
Na březnovém měnovém zasedání bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy jako mírně protiinflační a jednomyslně rozhodla o ponechání sazeb beze změny.
Analytici v průzkumu Reuters v drtivé většině očekávají, že nastavení měnové politiky zůstane i po čtvrtku stabilní, pouze jeden ze 14 oslovených ekonomů čeká zvýšení sazeb o čtvrtinu procentního bodu. Osm analytiků očekává příští utažení úroků ČNB ve třetím čtvrtletí, pět z nich předpokládá, že ke zvýšení o 25 bazických bodů dojde 2. srpna v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou. Pět ekonomů čeká změnu až ve čtvrtém čtvrtletí.
Pokud by ČNB zahýbala sazbami již v srpnu, zvýšení by přišlo mnohem dříve, než předpokládá její aktuální prognóza. Ta vidí příští zvýšení úroků nejdříve na přelomu roku.
Hlavním faktorem pro očekávání analytiků je slabší kurz koruny, než předpokládala ČNB ve své prognóze. Výhled kurzu bude významným faktorem pro parametry nové makroekonomické prognózy, která bude zveřejněna ve čtvrtek.
ČNB ve své nynější prognóze předpokládá pro druhé čtvrtletí průměrný kurs koruny 24,900 za euro. Koruna se přitom od začátku dubna obchodovala nad úrovní 25,240 za euro a 1.května oslabila až na 25,847, nejslabší hodnotu od konce prosince.
Odchylka kurzu v rozsahu 1 procenta od prognózy v modelu ČNB zhruba odpovídá změně sazeb o 0,25 procentního bodu.
Proti zvyšování sazeb hovoří pomalejší než očekávaná inflace. Ta byla v březnu, kdy dosáhla hodnoty 1,7 procenta, celkem 0,6 procentního bodu pod prognózou ČNB a 0,3 procentního bodu pod jejím 2procentním inflačním cílem.
Zdroj: Reuters