Akciový trh v USA se zmenšuje. Děje se to tak pomalu, že to možná většina lidí ani nepostřehla, ale změna je nepochybná. Trh je v porovnání s vrcholem v polovině 90. let poloviční a proti roku 1976 je menší o 25 procent. Napsal to list The (NYT).
"To je znepokojivé z hlediska ekonomiky, inovací a transparentnosti," řekl profesor univerzity v Ohiu René Stulz, který psal zprávu pro Národní úřad pro ekonomický výzkum. "Když říkám zmenšuje, používám definici: snížení počtu obchodovaných společností na burzách ve Spojených státech. V polovině 90. let tam figurovalo přes 8000 firem. Do roku 2016 jich podle dat analytiků Chicagské univerzity bylo už jen 3627.
Protože populace v USA se od roku 1976 zvýšila o téměř 50 procent, pokles je v přepočtu na obyvatele ještě vyšší. V roce 1975 připadlo na každý milion lidí 23 veřejně obchodovaných společností, v roce 2016 ale už pouze 11.
Procentní pokles firem zapsaných na burze tak Spojené státy staví těsně nad Venezuelu. "Vzhledem k velikosti Spojených států, jejich hospodářskému rozvoji, finančnímu rozvoji a respektu k právům akcionářů by člověk spíš očekával vzestup," řekl Stulz. Ve svém novém materiálu s názvem "Zmenšující se vesmír veřejných podniků: fakta, příčiny a důsledky" Stulz zmapoval akademický výzkum na toto téma. V rozhovoru uvedl, že náhodný pozorovatel nemusí zcela pochopit důsledky změn, ke kterým došlo.
Nejde jen o to, že se snižuje počet veřejných firem. Zisky na celém trhu jsou nyní rozděleny mezi méně vítězů. A jelikož kapitálově náročné společnosti byly nahrazeny těmi, jejichž hodnota je do značné míry odvozena od duševního vlastnictví, trh je méně transparentní... se znepokojivými důsledky.
Společnosti na dnešním trhu jsou v průměru mnohem větší než před deseti lety. Nové firmy v silné růstové fázi je těžší najít. V roce 1975 mělo 61,5 procenta veřejně obchodovaných firem aktiva - při úpravě o inflaci k roku 2015 - méně než 100 milionů dolarů. V roce 2015 bylo takových firem už jen 22,6 procenta.
"Vzhledem k tomu už nemůže široká veřejnost investovat do diverzifikovaného portfolia skutečně malých, veřejně obchodovaných společností způsobem, jakým to mohla dělat před několika desetiletími," konstatoval Stulz.
Zisky se stále více soustřeďují v rukou hrstky gigantů (v čele s Applem), kteří dominují trhu. Pro mnohem větší skupinu menších firem jsou zisky často nedosažitelné. Například v roce 2015 šly veškeré burzovní zisky do kapes 200 nejvýdělečnějších společností. Ostatních 3281 firem vykázalo ztrátu.
Teoreticky máte jako akcionář nárok na část budoucích výnosů společnosti, což je i jeden z hlavních argumentů pro nákup akcií. Realita je však jiná. Kromě těch prvních 200 společností zbytek trhu jako celek peníze nevydělává, ale ztrácí.
Spíše než z fyzické výroby dnes hodnota firem pochází z duševního, nehmotného vlastnictví, což účetní rozvahy nemusejí ukázat. Bez dobré znalosti firmy je pak těžké její přednosti náležitě docenit a pro řadu podniků je pak obtížné získat finanční prostředky. To může vysvětlit, proč je dnes méně primárních emisí akcií a proč velké firmy pohlcují menší. Informovaní investoři mají přístup k inovativním mladým firmám, které se na burzu nemusejí nikdy dostat. Současně s tím se zužuje nabídka pro běžné investory.
Existuje ale širší problém. O fungování veřejných společností toho moc nevíme, víme o nich ale mnohem víc než o soukromých firmách, které o sobě nemusejí zveřejňovat tolik informací. V demokracii, kde korporace mají obrovský vliv, stojí za to se tím znepokojovat, píše list.