Od té doby, co Evropská centrální banka převzala roli vrchního dozorce nad největšími bankami eurozóny, vede válku s těmi, které se příliš dobrému zdraví netěší.
Regulátor tlačí banky k tomu, aby byly otevřenější ohledně hodnoty expozic na svých účtech, a požaduje, aby odepisovaly špatné úvěry rychleji. To vše proto, aby se podpořila finanční stabilita růst. Méně restrukturalizace „zombie“ dlužníků uvolní úvěry pro slibnější start-upy.
Tyto požadavky se setkaly se skepsí některých investorů a regulátorů, zejména v jižní Evropě. Domnívají se, že činnost ECB vyústila ve zbytečnou destrukci hodnoty akcionářů, když se banky snažily ukořistit nový kapitál. To způsobilo nepotřebný chaos, který ničí jak zranitelné, tak i zdravé banky. Nakonec ECB obviňují z toho, že má málo důkazů, aby prokázala, že její strategie skutečně pomáhala ekonomiku regionu oživit.
Nedávný výzkum ECB tuto mezeru vyplnil. Donedávna se většina výzkumu vazby mezi slabými bankami a zombie firmami spoléhala na zkušenosti z 90. let v Japonsku. Dan Andrews a Filippos Petroulakis se ale zaměřili na data 11 evropských zemí mezi lety 2001 a 2014, čímž pokryli krizi eurozóny.
Jejich zjištění jsou překvapující. Pro začátek je u slabých bank mnohem větší napojení na zombie firmy (o 13 až 19 %), což naznačuje, že restrukturalizace je významným faktorem.
Zpráva také našla důkazy, že zombie firmy skutečně zabírají úvěry, které by jinak dostaly zdravější firmy. Tím, že banky uměle drží firmy při životě, snižují průměrnou ziskovost daného odvětví. Tím jsou pak banky zdráhavější v poskytování půjček konkurentům ze stejného sektoru, i když ti jsou v lepší kondici.
Závěry této studie jsou ale v rozporu s další prací Guida Tabelliniho a Fabiana Schivardiho, dvou italských akademiků, kteří zjistili, že velké množství špatných úvěrů nevytěsňuje půjčky lepším firmám. Jejich zpráva se ale zaměřovala pouze na půjčování zombie firmám a nezaměřovala se na další možnosti restrukturalizace jako např. prodlužování splatnosti. Také ignorovali důsledky úvěrového chování bank na širší trhy, což jim brání v tom, aby izolovali efekt, který popisují výzkumníci ECB.
Nicméně by bylo mylným závěrem, že tlačit banky k tomu, aby se zbavily svých špatných úvěrů, stačí k tomu, aby se obnovil hospodářský růst. Výzkum ECB zjistil, že v sektorech, které jsou více exponované na slabší banky, je těžší přemístit kapitál směrem k efektivním firmám. Bez dobře fungujícího režimu zkrachování, který by umožnil firmám rychlou restrukturalizaci, mají ale banky málo podnětů zmáčknout spoušť směrem na špatné dlužníky. To je základní předpoklad k tomu, aby se podařilo vystoupit ze začarovaného kruhu.
Samozřejmě by bylo jednoduché shodit nové důkazy ECB s tím, že jsou samoúčelné. Jsou totiž v souladu s další prací významných analytiků. Dva výzkumníci OECD zkoumali skupinu bohatých států a zjistili, že vysoký podíl průmyslového kapitálu spojeného se zombie firmami má negativní efekt na investice, zaměstnanost a růst produktivity, zejména v zemích jako Itálie a Španělsko. Gita Gopinath, nyní hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu, a její kolegové zjistili, že zvyšující se špatná alokace je významným faktorem vysvětlujícím pokles produktivity v jižní Evropě.
To vše ukazuje na jeden paradox: Země, které nejvíce odolávají tvrdým opatřením proti špatným úvěrům, jsou ty, které by z nich měly největší užitek.
Zdroj: Bloomberg